La collectivisation est un processus d'appropriation collective des moyens de production : les terres, les usines, les entreprises, etc.Les partisans de la collectivisation s'opposent à l'économie capitaliste et même coopérative, en tant que négation de la propriété privée (individuelle, associative ou étatique) des moyens de production.La « collectivisation » a concerné une grande partie du Bloc de l'Est, mais elle a aussi été pratiquée à Cuba dans les années 1960, au Vietnam en 1954, en Corée du Nord dans les années 1950 et la Chine lors du Grand Bond en avant.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • La collectivisation est un processus d'appropriation collective des moyens de production : les terres, les usines, les entreprises, etc.Les partisans de la collectivisation s'opposent à l'économie capitaliste et même coopérative, en tant que négation de la propriété privée (individuelle, associative ou étatique) des moyens de production.La « collectivisation » a concerné une grande partie du Bloc de l'Est, mais elle a aussi été pratiquée à Cuba dans les années 1960, au Vietnam en 1954, en Corée du Nord dans les années 1950 et la Chine lors du Grand Bond en avant. Il s'agissait en réalité plus de nationalisation.
  • La col·lectivització és com es coneix normalment la socialització dels mitjans de producció, essent el procés del pas d'un règim de propietat privada individuals dels mitjans de producció cap a un règim de propietat social ja sigui en comunitària o estatal. La proposta de socialitzar els mitjans no s'estèn als béns de consum ni a les pertinences personals ni cerca evitar sous o guanys derivats de l'esforç personal. Per als corrent comunitaris tals com el comunisme, socialisme, cooperativisme, anarquisme, mutualisme etc.— el concepte de col·lectivització té el sentit específic de reintegrar els processos econòmics al control de la societat per tal d'assolir la llibertat de l'ésser humà: “L'altra idea important és la noció de llibertat, la idea que és molt diferent de la noció del liberalisme.La col·lectivització pot ser d'indústries (com va passar, per exemple, durant la guerra civil espanyola a la zona republicana) o rural que ha passat a molts llocs del món.
  • Kollektivierung (von lateinisch collectivus ‚angesammelt‘) bezeichnet allgemein den organisierten Zusammenschluss von Menschen zu Gemeinschaften, Vereinen oder Genossenschaften. Meist geht es im aktuellen Sprachgebrauch um den Zusammenschluss einzelner Produzenten zu landwirtschaftlichen, handwerklichen und anderen kleineren Betrieben.
  • Collectivisatie is het maken tot gemeenschappelijk eigendom van eerder privé-eigendom. Het vond veel plaats door samenvoeging van bestaande zelfstandige boerderijen in communistische landen. Een vroeg voorbeeld was de collectivisatie in de Sovjet-Unie.
  • Collective farming and communal farming are various types of agricultural production in which the holdings of several farmers are run as a joint enterprise. This type of collective is essentially an agricultural production cooperative in which member-owners engage jointly in farming activities. Typical examples of collective farms are the kolkhozy that dominated Soviet agriculture between 1930 and 1991 and the Israeli kibbutzim. Both are collective farms based on common ownership of resources and on pooling of labor and income in accordance with the theoretical principles of cooperative organizations. They are radically different, however, in the application of the cooperative principles relative to freedom of choice and democratic rule. The creation of kolkhozy in the Soviet Union during the country-wide collectivization campaign of 1928-1933 was an example of forced collectivization, whereas the kibbutzim in Israel are traditionally created through voluntary collectivization and were governed as democratic entities. The element of forced or state-sponsored collectivization that was present in many countries during the 20th century led to the impression that collective farms operate under the supervision of the state, but this is not universally true, as shown by the counter-example of the Israeli kibbutz.
  • 集団農場(しゅうだんのうじょう)とは、耕作農民の組合によって所有・運営される形態の農場。コミューンの一形態。多くの場合、農業施設にとどまらず様々な福利厚生施設を兼ね備えており、組合員の共同生活を前提としていることが多い。社会主義国においては国策としての既存農地に対する農業集団化の過程において半ば強制的に形成された。一方、資本主義国においては既存農地が集団化される例はほとんどなく、開拓地に形成されることが多い。農場の意志決定は(少なくとも外観的には)民主的プロセスによって行われる。
  • Kolektywizacja - nadawanie formy zbiorowej, czyli kolektywnej, na przykład przekształcanie indywidualnych gospodarstw rolnych w spółdzielnie rolnicze (zob. RSP, Kołchoz), warsztatów rzemieślniczych w spółdzielnie produkcyjne, itp.Kolektywizacja wsi - przymusowe wstępowanie rolników do spółdzielni, połączone z procesem łączenia gruntów rolnych we wspólnoty spółdzielcze. Proces kolektywizacji cechuje najczęściej zastosowanie środków przymusu ekonomicznego, w szczególności system przymusowych dostaw żywności (kontyngentów) oraz zwiększone obciążenia podatkowe, oddziaływanie aparatu administracyjnego, policyjnego i propagandowego oraz przemoc fizyczna prowadząca do terroru państwowego. == Przypisy ==
  • Колективизацията представлява система от действия за въвеждане на колективна форма на собственост и стопанисване върху средствата за производство в селското стопанство (земята, оборудването, животните и растенията).
  • La collettivizzazione è una modalità organizzativa introdotta nei paesi comunisti in campo agricolo. Più esattamente viene introdotto il concetto di collettività agricola, un'unità agricola nella quale i contadini non ricevono un salario, ma una quota dei beni prodotti.
  • Kolektivizace je označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví. Pro kolektivizaci zemědělství neměli komunisté v žádné zemi reálný hospodářský důvod, nýbrž k ní došlo z čistě politicko-ideologických důvodů. S pádem komunismu ve východním bloku proto také zaniklo kolektivní hospodaření.Jelikož komunistické strany potřebovaly při svém nástupu k moci podporu širokých zemědělských vrstev, jež se zpravidla nechtěly vzdávat své půdy, zprvu své kolektivizační úmysly zatajovaly a naopak slibovaly agrární reformy a rozdávaly chudším rolníkům půdu. Po upevnění své moci ovšem komunistické režimy zahajovaly kolektivizaci, a to s použitím propagandy podněcující třídní nenávist a represivních opatření (zastrašování, ekonomický nátlak, nucené přesídlování, věznění, popravy). Tato opatření ovšem nedokázala zajistit ziskovost vzniklých zemědělských družstev.Kolektivizační proces započal nejdříve v Sovětském svaze roku 1929, kde vedl prakticky k opětovnému znevolnění zemědělského obyvatelstva. Po obsazení východního Polska, Pobaltí a Besarábie (1939 a 1944) pak Sověti začali kolektivizovat zemědělství také v těchto oblastech. O kolektivizaci se pokusili ve 30. letech také anarchokomunisté v republikánské zóně při občanské válce ve Španělsku.Po nastolení komunistických režimů ve východoevropských zemích probíhala kolektivizace také v této oblasti, a to opět podle sovětského vzoru (svou vlastní cestou se vydala pouze Jugoslávie). Po Stalinově smrti roku 1953 nastalo určité uvolnění a další vlna kolektivizace na přelomu 50. a 60. let se již nesla ve znamení mírnější propagandy a slabších represí (jen v Polsku došlo k trvalému rozpadu kolektivních hospodářství). Do počátku 60. let se proces kolektivizace až na Jugoslávii a Polsko dovršil ve všech zemích východního bloku. V 60. a 70. letech probíhalo spojování zemědělských družstev ve větší celky, komunistického ideálu společného vlastnictví ovšem nikdy dosaženo nebylo. Drtivá většina zemědělských družstev byla navíc nerentabilní, takže se rozpadla spolu s pádem komunismu na přelomu 80. a 90. let.Vývoj v západní Evropě ukázal, že proces scelování pozemků sice vede k ekonomicky výhodnějšímu hospodářství, avšak na rozdíl od západní Evropy, kde spojování zemědělských pozemků bylo dosaženo odkupováním půdy, v komunistickém bloku ke scelování pozemků došlo skrze represe, jež za sebou zanechaly miliony obětí, rozvrácené vztahy na vesnicích a obrovské bezpráví.
  • Kollektivizasyon, Sovyetler Birliği`nde 1928`den 1933`e kadar sürdürülen Marksist-Leninist politika. Bireye ait toprakları ve bireysel emeği kollektif tarım ve emekle (kolhoz) değiştirmeyi gütmüştür. Sovyetler Birliği bireysel tarım toprağı ve emeğini, kollektif bir kolhoz yoluyla gerek şehir nüfusunu, gerek endüstriyel ham maddeyi ve komünist düşünceyi yerleştirebileceğini düşünerek bu yola başvurmuştur. Kollektivizasyon, 1927`de başlayan tarımsal dağıtım krizinin önüne geçecek bir çözüm yolu olarak da görülmüştür.1930`ların başında tarım toprağının %90`ı kollektifleşmiştir. Marksist-Leninist ideolojinin Herkesten yeteneğine göre, herkese ihtiyacına göre sloganı gerçekleştirilmeye çalışılmış, ama bunun kısa sürede gerçekleştirilmeye çalışılması ve buna karşı duyulan tepki halen belirsizdir.
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 327358 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 2341 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 31 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 110630390 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
rdfs:comment
  • La collectivisation est un processus d'appropriation collective des moyens de production : les terres, les usines, les entreprises, etc.Les partisans de la collectivisation s'opposent à l'économie capitaliste et même coopérative, en tant que négation de la propriété privée (individuelle, associative ou étatique) des moyens de production.La « collectivisation » a concerné une grande partie du Bloc de l'Est, mais elle a aussi été pratiquée à Cuba dans les années 1960, au Vietnam en 1954, en Corée du Nord dans les années 1950 et la Chine lors du Grand Bond en avant.
  • Kollektivierung (von lateinisch collectivus ‚angesammelt‘) bezeichnet allgemein den organisierten Zusammenschluss von Menschen zu Gemeinschaften, Vereinen oder Genossenschaften. Meist geht es im aktuellen Sprachgebrauch um den Zusammenschluss einzelner Produzenten zu landwirtschaftlichen, handwerklichen und anderen kleineren Betrieben.
  • Collectivisatie is het maken tot gemeenschappelijk eigendom van eerder privé-eigendom. Het vond veel plaats door samenvoeging van bestaande zelfstandige boerderijen in communistische landen. Een vroeg voorbeeld was de collectivisatie in de Sovjet-Unie.
  • 集団農場(しゅうだんのうじょう)とは、耕作農民の組合によって所有・運営される形態の農場。コミューンの一形態。多くの場合、農業施設にとどまらず様々な福利厚生施設を兼ね備えており、組合員の共同生活を前提としていることが多い。社会主義国においては国策としての既存農地に対する農業集団化の過程において半ば強制的に形成された。一方、資本主義国においては既存農地が集団化される例はほとんどなく、開拓地に形成されることが多い。農場の意志決定は(少なくとも外観的には)民主的プロセスによって行われる。
  • Колективизацията представлява система от действия за въвеждане на колективна форма на собственост и стопанисване върху средствата за производство в селското стопанство (земята, оборудването, животните и растенията).
  • La collettivizzazione è una modalità organizzativa introdotta nei paesi comunisti in campo agricolo. Più esattamente viene introdotto il concetto di collettività agricola, un'unità agricola nella quale i contadini non ricevono un salario, ma una quota dei beni prodotti.
  • La col·lectivització és com es coneix normalment la socialització dels mitjans de producció, essent el procés del pas d'un règim de propietat privada individuals dels mitjans de producció cap a un règim de propietat social ja sigui en comunitària o estatal. La proposta de socialitzar els mitjans no s'estèn als béns de consum ni a les pertinences personals ni cerca evitar sous o guanys derivats de l'esforç personal.
  • Kolektywizacja - nadawanie formy zbiorowej, czyli kolektywnej, na przykład przekształcanie indywidualnych gospodarstw rolnych w spółdzielnie rolnicze (zob. RSP, Kołchoz), warsztatów rzemieślniczych w spółdzielnie produkcyjne, itp.Kolektywizacja wsi - przymusowe wstępowanie rolników do spółdzielni, połączone z procesem łączenia gruntów rolnych we wspólnoty spółdzielcze.
  • Collective farming and communal farming are various types of agricultural production in which the holdings of several farmers are run as a joint enterprise. This type of collective is essentially an agricultural production cooperative in which member-owners engage jointly in farming activities. Typical examples of collective farms are the kolkhozy that dominated Soviet agriculture between 1930 and 1991 and the Israeli kibbutzim.
  • Kolektivizace je označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví. Pro kolektivizaci zemědělství neměli komunisté v žádné zemi reálný hospodářský důvod, nýbrž k ní došlo z čistě politicko-ideologických důvodů.
  • Kollektivizasyon, Sovyetler Birliği`nde 1928`den 1933`e kadar sürdürülen Marksist-Leninist politika. Bireye ait toprakları ve bireysel emeği kollektif tarım ve emekle (kolhoz) değiştirmeyi gütmüştür. Sovyetler Birliği bireysel tarım toprağı ve emeğini, kollektif bir kolhoz yoluyla gerek şehir nüfusunu, gerek endüstriyel ham maddeyi ve komünist düşünceyi yerleştirebileceğini düşünerek bu yola başvurmuştur.
rdfs:label
  • Collectivisation
  • Collective farming
  • Collectivisatie
  • Collettivizzazione
  • Col·lectivització
  • Kolektivizace
  • Kolektivizasyon
  • Kolektywizacja
  • Kollektivierung
  • Колективизация
  • 集団農場
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of