La glossolalie (du grec ancien γλῶσσα / glỗssa, « langue » et λαλέω / laléô, « parler ») est le fait de parler ou de prier à haute voix dans une langue étrangère (xénolalie) et inconnue de la personne qui parle, ou dans une suite de syllabes incompréhensibles mais revêtant l'aspect d'une langue véritable.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • La glossolalie (du grec ancien γλῶσσα / glỗssa, « langue » et λαλέω / laléô, « parler ») est le fait de parler ou de prier à haute voix dans une langue étrangère (xénolalie) et inconnue de la personne qui parle, ou dans une suite de syllabes incompréhensibles mais revêtant l'aspect d'une langue véritable. Des phénomènes de glossolalie ont été rapportés entre autres dans le christianisme, le chamanisme et le spiritisme.Pour les chrétiens, la glossolalie correspond au « parler en langues », phénomène décrit dans les Actes des Apôtres (II, 6 sq.). Il s'agit parfois de la « langue des anges » (glossolalie vraie). Saint Paul insiste sur l'interprétation des langues dans la première épître aux Corinthiens.Du point de vue médical, la glossolalie est un trouble du langage qui se manifeste chez certains patients souffrant de maladies mentales. Elle consiste à prononcer des mots inventés ou à modifier des mots existants.
  • Glossolalia, often understood among Protestant Christians as speaking in tongues, is the fluid vocalizing of speech-like syllables that lack any readily comprehended meaning, in some cases as part of religious practice. Some consider it as a part of a sacred language. It is a common practice amongst Pentecostal and Charismatic Christianity.Glossolalia also sometimes refers to xenoglossy, the putative speaking of a natural language previously unknown to the speaker.
  • Glossolalie of glossolalia is een ongebruikelijk spraakgedrag, ook wel klanktaal of tongentaal genoemd. Het woord is afkomstig van het Griekse γλωσσα (glossa - taal, tong) en λαλειν (lalein - spreken). De gebruikte woorden zijn voor buitenstaanders onbegrijpelijk en hebben geen overeenkomst met een bestaande taal. Er is in dat geval geen sprake van een syntaxis, maar er is wel een bepaalde fonetische structuur die taalgebonden lijkt te zijn. Een Chinese glossolalist zal bijvoorbeeld een ander klankspectrum gebruiken dan een Engelse. De glossolalist beschouwt zijn glossolalie over het algemeen wel als een communicatieve uiting.
  • El vocablo glosolalia (del griego γλώσσα [glossa], ‘lengua’, y λαλεῖν [laleín], ‘hablar’) tiene dos significados distintos:1. Don de lenguas: la capacidad sobrenatural para la vocalización de un idioma existente pero desconocido al que habla (xenoglosia) o de palabras de un lenguaje espiritual desconocido.2. Lenguaje ininteligible, compuesto por palabras inventadas y secuencias rítmicas y repetitivas, propio del habla infantil, también común en estados de trance o en ciertos cuadros psicopatológicos, intoxicaciones o problemas neurológicos.El vocablo glossa tiene en castellano un significado variado según su uso. Se traduce como ‘lengua’, refiriéndose al órgano físico, que se utiliza para hablar, como puede verse en Lucas 1:64 y 16:24, Marcos 7:35 y Santiago 3:1-12, entre otros. En Hechos 2:11, es claro que la referencia es a idioma, lenguaje, pues la multitud reunida en el momento entendió las lenguas que los discípulos hablaban.El término glosolalia no debe su uso original a la literatura bíblica. El fenómeno de la glosolalia es mencionado en la literatura clásica de los griegos y en el pueblo de Israel en el Antiguo Testamento, así como en la literatura apócrifa judía. El hablar en lenguas era un fenómeno manifestado en las religiones de los griegos. Ejemplos de esto se pueden encontrar en los relatos sobre el culto a Dionisio y en el oráculo de Delfos, en el santuario de Delfos, donde los pronunciamientos del oráculo se emitían en una lengua desconocida que procedía de los dioses y que se utilizaba para comunicarse con los mismos. El oráculo de Delfos estaba localizado en la ciudad de Delfos, al nordeste de la ciudad de Corinto. La consulta a este oráculo era muy popular entre los griegos del periodo clásico. Para los tiempos del Nuevo Testamento su popularidad había disminuido, aunque todavía se le consultaba. El interesado llegaba al santuario de Delfos, donde se encontraban los sacerdotes y las sacerdotisas del dios pagano Apolo. Después de ser recibido por un sacerdote y haber ofrecido su ofrenda a los dioses, el interesado era llevado delante de una doncella o sacerdotisa pitonisa, la cual habría de emitir el oráculo o respuestas de los dioses. Esta pronunciaba las respuestas de los dioses en lenguas desconocidas, que eran interpretadas por los sacerdotes y así le hacían saber la voluntad de los dioses al interesado. Algunos comentaristas creen que el énfasis que algunos creyentes en Corinto le daban al hablar en lenguas, se debía en parte al deseo de igualar la práctica de la glosolalia al uso dado por los paganos en el oráculo de Delfos.
  • 방언(方言)은 기독교에서 성령의 은사중 하나로 설명하는 종교적 현상을 말한다. 보통 화자가 알지 못하는 언어로 말하는 것을 가리키는데, 이는 외국어를 의미한다.
  • Glossolalia (juga disebut Bahasa Lidah atau Bahasa Roh; bahasa Inggris: speaking in tongues) adalah suatu pengucapan atau pengungkapan yang lancar (jarang dalam bentuk tulisan) dari suku-suku kata dan kata-kata yang tidak dapat dipahami secara langsung dalam bahasa daerah pendengar di lingkungan wilayah tersebut, yang biasanya merupakan suatu bagian dari kegiatan agamawi. Bahasa yang dituturkan tersebut dalam berupa bahasa asing dari daerah lain (seperti yang terjadi dalam peristiwa permulaan berdirinya gereja Kristen), yang tidak lazimnya digunakan oleh pembicara dan pendengarnya, atau bahasa yang sama sekali asing (xenoglossia), bisa sebagai suku-suku kata yang tampak tidak berarti, atau sebagai "bahasa mistis" yang tidak dikenal; di mana ucapan/ungkapan ini biasanya muncul sebagai bagian dari penyembahan religius (glossolalia religius). Nilai penting glossolalia ini berbeda-beda menurut konteksnya, dimana sejumlah minoritas, terutama dalam suku-suku yang menganut animisme, menganggapnya sebagai "bahasa suci". Umumnya lebih dikenal dalam praktek keagamaan penganut aliran Pentakostal dan Gerakan Kristen Karismatik, tetapi sebenarnya juga dikenal dalam praktek-praktek ibadah agama-agama di luar Kekristenan.Sementara Glossoalia semakin tersebar luas dan didokumentasikan dengan baik, terjadi perdebatan serius di antara komunitas-komunitas religius (khususnya Kristen) dikarenakan status glossolalia itu sendiri: sampai tingkat mana ucapan glossolalia ini bisa dianggap membentuk suatu bahasa, dan sumber glossolalia itu sendiri, apakah glossolalia merupakan fenomena alami atau supernatural.↑
  • Глоссола́лия (др.-греч. γλῶσσα «язык» и λᾰλέω «говорю»): Речь, состоящая из бессмысленных слов и словосочетаний, имеющая некоторые признаки осмысленной речи (темп, ритм, структура слога, относительная частота встречаемости звуков); речь со множеством неологизмов и неправильным построением фраз. Наблюдается у людей в состоянии транса, во время сна, при некоторых психических заболеваниях. Нарушение артикуляции, обусловленное какими-либо патологическими изменениями языка. Элемент религиозного обряда в отдельных ветвях христианства и в некоторых первобытных религиях. Дар говорения на языках↑ ↑
  • Глосолалия (на гръцки: γλωσσολαλιά) (идва от гръцки, където γλῶσσα глоса, означава език като анатомичен орган или език като лингвистична единица) и λαλεῖν лалейн, означава "да говоря") е изкуствено, само на пръв поглед създаване на нов език. Наблюдава се обикновено у душевноболни хора. Те са убедени, че говорят на този нов език, който разбират напълно, макар той да се състои в повечето случаи от променени думи от вече съществуващи познати на човека езици. "Езикът" лесно може да бъде научен, тъй като синтаксисът му е елементарен, а значението на думите е фиксирано. Това отклонение е само повърхностно за разлика от шизофазията, където се наблюдават много по-дълбоки и по-сериозни езикови нарушения.
  • La glossolalia, dal greco γλώσσα (glossa), lingua e λαλέω (laléo), parlare, indica il "parlare in altre lingue". Più precisamente, per glossolalia si intende: la pronuncia di ciò che può essere o una lingua esistente ma ignota a chi parla (xenoglossia o xenolalia), o le parole di un linguaggio mistico sconosciuto; a volte appare come parte di un rito religioso.Ad esempio nel Cristianesimo, il "parlare in varie lingue" è considerato un dono di Dio per mezzo dello Spirito Santo: come descritto negli Atti degli Apostoli, nella lettera ai Romani e nella prima lettera ai Corinzi, è uno dei santi doni dello Spirito dati da Dio ai fedeli, con significative variazioni dal giorno di Pentecoste a oggi. La glossolalia è anche incorporata in altre fedi religiose come componente dell'adorazione.
  • Glossolalia (do grego γλώσσα, "glóssa" [língua]; λαλώ, "laló" [falar]) é um fenômeno de psiquiatria e de estudos da linguagem, em geral ligado a situações de fervor religioso, em que o indivíduo crê expressar-se em uma língua por ele desconhecida, em geral inexistente, mas por ele tida como de origem divina; entretanto essas falas são caracterizadas pela repetição da cadeia sonora, sem qualquer significado sistemático e, ainda, com raras unidades linguísticas previsíveis, sendo o falante incapaz de repetir qualquer dos enunciados já pronunciados.A glossolalia religiosa é o nome pelo qual algumas denominações pentecostais e correntes religiosas como a Renovação Carismática Católica denominam a capacidade de reproduzir o fenômeno conhecido por dom de línguas, descrito no segundo capítulo dos Atos dos Apóstolos., embora no referido livro o fenômeno seja explicado não como a fala de uma língua estrangeira, pura e simplesmente, pelos apóstolos, mas sim o fato de os estrangeiros presentes em Jerusalém entenderem em seu próprio idioma o que estes diziam: "porque cada um os ouvia falar na sua própria língua".
  • Glosolalia (od stgr. γλῶσσα glossa "język" + λαλῶ lalo "mówię") – mówienie językami, na ogół niezrozumiałymi.
  • A nyelveken szólás a keresztények életében a Szent Lélek keresztség jele és következménye, transzcendentális eredetű tevékenység, melynek során az egyén egy általa nem tanult és nem ismert nyelven szól.
  • Unter Zungenrede bzw. in Zungen reden, Glossolalie (altgr. γλῶσσα (glôssa), γλῶττα (glôtta) Zunge, Sprache und λαλέω (laléo) sprechen) oder Sprachengebet versteht man unverständliches Sprechen, insbesondere im Gebet. Nach dem Neuen Testament ist es eine Gnadengabe des Heiligen Geistes (Charisma). Einige Aspekte davon werden aber z. B. im 1. Korintherbrief kritisch betrachtet und relativiert (1 Kor 14,2ff ). Die heutige Pfingstbewegung sieht in der Zungenrede eine Gebetsform, die die besondere Unmittelbarkeit des Betens zu Gott betont.Die Fähigkeit, ohne Kenntnis derselben in fremden Sprachen zu sprechen, wie sie etwa in der Apostelgeschichte beim Pfingstgeschehen beschrieben wird (Apg 2,4 ), bezeichnet man dagegen als Xenoglossie. In der charismatischen Literatur wird beides jedoch oftmals nicht unterschieden.
  • Glosolálie (z řeckého, "γλώσσα" /glossa/-jazyk a "λαλώ" /lalô/-mluvím) je promlouvání či modlitba v mystickém, neznámém nebo neexistujícím jazyce. Také se tak někdy přeneseně označuje způsob hlasového projevu umělce, nejčastěji zpěváka. Jako taková má význam v náboženstvích. V křesťanství je podle 1. listu apoštola Pavla Korinťanům chápána jako jeden z darů Ducha svatého - schopnost hovořit mystickým jazykem, ostatním neznámým (je jakýmsi projevem přenesení lidské mluvy do řeči andělů). Srovnávací studie potvrdily, že v různých kulturách se vyskytují podobné vokální projevy glosolálie, které nemají nic společného s jazykem té které kultury či oblasti.Křesťanská glosolálie je však zvláštní známostí svého původu, rozsahem výskytu a univerzálním charakterem - dnes tímto duchovním darem hovoří podle odhadů na 550 milionů křesťanů různých národů a kultur a existuje společná zkušenost s tímto fenoménem. Neurologickým zkoumáním tohoto jevu se zabývá Dr. Andrew Newberg z univerzity v Pennsylvánii. Jazyky začali učedníci podle Skutků apoštolů mluvit v den Letnic po Ježíšově nanebevstoupení. Skutky apoštolů popisují Ježíšův pokyn apoštolům, aby se společně modlili a očekávali nadpřirozenou posilu z nebes, o níž Ježíš několikrát mluvil již před svým ukřižováním a zmrtvýchvstáním - Přímluvce, parakléta - Ducha svatého. Apoštolové tak učinili a vytrvale se modlili až do Letnic (Sk 2,1). V den Letnic ráno kolem deváté hodiny byli na blíže neurčeném - zřejmě veřejně přístupném - místě Ježíšovi učedníci shromážděni, když v tom se náhle strhl z nebe hukot podobný vichřici. Objevily se ohnivé jazyky a nad každým z učedníků spočinul jeden takový jazyk. Pak byli učedníci naplněni Duchem svatým a pod vlivem Ducha začali mluvit v různých jazycích. Jeruzalémští spolu s cizinci a návštěvníky města slyšeli hukot a sběhli se na místo, kde se učedníci nacházeli a užasli, protože slyšeli, že učedníci mluví jejich vlastním jazykem o Božích skutcích. Ptali se jeden druhého, co to má znamenat a nevycházeli z údivu. Na domněnku, že jsou opilí odpověděl apoštol Petr a poukázal na příslib příchodu Ducha svatého. Svým kázáním zasáhl srdce mnoha shromážděných, kteří se nechávali křtít. Takto vznikla církev. Také díky daru glosolálie.S podobnou situací se setkáváme dále v 10. kapitole Skutků apoštolů, kdy byl Petr na základě vidění povolán do domu setníka Kornélia, který, ač římský důstojník, byl vyznavačem Boha Izraele. Petr vstoupil do Kornéliova - pohanského - domu a začal kázat o Ježíši. Ještě když mluvil, sestoupil Duch svatý podobně jako o Letnicích také na Kornélia a příslušníky jeho domácnosti a užaslý Petr sledoval, jak také pohané začali mluvit v jazycích, stejně, jako židovští učedníci.Poté apoštolové udíleli Ducha svatého také vkládáním rukou a toto přijetí se projevovalo mluvením v jazycích. Podrobnější reflexi a smysl tohoto daru podává apoštol Pavel ve své první epištole Korinťanům, kde zevrubněji probírá charizmata včetně daru jazyků. Ten, kdo mluví v jazycích, spolupracuje s Duchem svatým - člověk nabízí své řečové orgány a vůli se modlit v jazycích, avšak to, co se mluví je inspirováno Bohem - Duchem svatým. Člověk nemá vládu nad obsahem modlitby v jazyku, ani nemůže zvolit jazyk modlitby. Dr. Newberg pomocí mozkového skenu potvrdil, že během modlitby v jazycích je mozkové řečové centrum víceméně "vypnuté", neaktivní, což vzhledem k faktu, že člověk zjevně, artikulovaně a nahlas mluví, je poměrně těžko vysvětlitelným jevem. Při modlitbě v jazycích mohou zaznít jak živé jazyky, jak to bylo v případě Letnic v Jeruzalémě, právě tak jako jazyky již zaniklé, starodávné, nebo jazyky zcela neznámé. Účel mluvení ve známých jazycích je zjevný - je to nadpřirozený hovor Boží k člověku do jeho dané situace. Mluvení ve známých jazycích je také novodobou zkušeností křesťanů, kdy se člověk modlí v jazyku, který se nikdy neučil a druhý mu rozumí, protože je tento jazyk jeho mateřštinou nebo se tento jazyk učil. Mluvení v již zaniklých nebo neznámých jazycích zůstává více méně zastřeno tajemstvím. Pavel popisuje, že te,kdo mluví v jazycích, mluví k vlastnímu duchovnímu užitku a to, co říká je tajemství. Je možné se domnívat, že pokud člověk v Duchu mluví o tajemstvích, tak vzhledem k Boží nekonečnosti a dokonalosti náš lidský jazyk patrně nemá výrazové prostředky pro popis těchto Božích tajemství. Přesto o nich díky tomuto daru můžeme hovořit slovy, která jsou inspirována Duchem svatým. Dále křesťanská zkušenost ukazuje, že pomocí tohoto daru je možné se přimlouvat za neznámé věci a potřeby lidí, kteří mohou být třeba na druhém konci světa. Pavel to potvrzuje - píše, že ani nevíme za co se máme modlit, ale Duch se za nás přimlouvá vzdechy nevypravitelnými. Avšak ne vše, co se říká v neznámém jazyku zůstává skryto. Existuje další duchovní dar - výklad toho, co bylo v jazyku řečeno, který patří mezi prorocká obdarování a umožňuje rozumět tomu, co bylo v jazycích řečeno. Pavel nabádá Korintské, aby tohoto daru výkladu užívali k prospěchu obce. Ačkoli se dlouhou dobu mělo zato, že modlitba v jazycích vymizela v 1. století po Kristu, novodobé zkoumání teologické komise amerických katolických biskupů ukazuje, že charizmata jsou zmiňována ještě ve 4. století. S glosolálií se znovu setkáváme ve středověkých a reformačních probuzeneckých hnutích a opravdová lavina používání tohoto daru se spouští v 60. letech 20. století a to napříč všemi křesťanskými denominacemi. Dnes je tento fenomén velmi rozšířen a jazyky se modlí dle odhadů na 550 milionů křesťanů. Tento dar je výsledkem víry v Ježíše Krista, kdy věřící podle Nového Zákona dostává „pečeť Ducha svatého“ a Duch svatý v něm přebývá. Mluvení v jazycích je projevem tohoto přebývání a ze strany věřícího aktem víry. Dar se nejčastěji předává vkládáním rukou, hojné jsou však i případy, kdy křesťan začne v jazycích mluvit při hluboké modlitbě. Oba způsoby odpovídají zkušenosti prvních křesťanů, zachycené v knihách Nového zákona.
  • La glossolàlia (en grec, glossa, "llengua"; i lalein, "parlar") és, en medicina, una malaltia que afecta el llenguatge, i que consisteix en la invenció de paraules adjudicant-los un significat.L'origen del terme és religiós i es refereix al fenomen de parlar una llengua desconeguda pel parlant, fet que es considera induït per una divinitat. La glossolàlia és molt freqüent entre membres de certs corrents religiosos cristians com el pentecostalisme protestant i el moviment carismàtic catòlic.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 124894 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 15860 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 94 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 109794872 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
rdfs:comment
  • La glossolalie (du grec ancien γλῶσσα / glỗssa, « langue » et λαλέω / laléô, « parler ») est le fait de parler ou de prier à haute voix dans une langue étrangère (xénolalie) et inconnue de la personne qui parle, ou dans une suite de syllabes incompréhensibles mais revêtant l'aspect d'une langue véritable.
  • Glossolalia, often understood among Protestant Christians as speaking in tongues, is the fluid vocalizing of speech-like syllables that lack any readily comprehended meaning, in some cases as part of religious practice. Some consider it as a part of a sacred language. It is a common practice amongst Pentecostal and Charismatic Christianity.Glossolalia also sometimes refers to xenoglossy, the putative speaking of a natural language previously unknown to the speaker.
  • 방언(方言)은 기독교에서 성령의 은사중 하나로 설명하는 종교적 현상을 말한다. 보통 화자가 알지 못하는 언어로 말하는 것을 가리키는데, 이는 외국어를 의미한다.
  • Glossolalia (do grego γλώσσα, "glóssa" [língua]; λαλώ, "laló" [falar]) é um fenômeno de psiquiatria e de estudos da linguagem, em geral ligado a situações de fervor religioso, em que o indivíduo crê expressar-se em uma língua por ele desconhecida, em geral inexistente, mas por ele tida como de origem divina; entretanto essas falas são caracterizadas pela repetição da cadeia sonora, sem qualquer significado sistemático e, ainda, com raras unidades linguísticas previsíveis, sendo o falante incapaz de repetir qualquer dos enunciados já pronunciados.A glossolalia religiosa é o nome pelo qual algumas denominações pentecostais e correntes religiosas como a Renovação Carismática Católica denominam a capacidade de reproduzir o fenômeno conhecido por dom de línguas, descrito no segundo capítulo dos Atos dos Apóstolos., embora no referido livro o fenômeno seja explicado não como a fala de uma língua estrangeira, pura e simplesmente, pelos apóstolos, mas sim o fato de os estrangeiros presentes em Jerusalém entenderem em seu próprio idioma o que estes diziam: "porque cada um os ouvia falar na sua própria língua".
  • Glosolalia (od stgr. γλῶσσα glossa "język" + λαλῶ lalo "mówię") – mówienie językami, na ogół niezrozumiałymi.
  • A nyelveken szólás a keresztények életében a Szent Lélek keresztség jele és következménye, transzcendentális eredetű tevékenység, melynek során az egyén egy általa nem tanult és nem ismert nyelven szól.
  • La glossolàlia (en grec, glossa, "llengua"; i lalein, "parlar") és, en medicina, una malaltia que afecta el llenguatge, i que consisteix en la invenció de paraules adjudicant-los un significat.L'origen del terme és religiós i es refereix al fenomen de parlar una llengua desconeguda pel parlant, fet que es considera induït per una divinitat. La glossolàlia és molt freqüent entre membres de certs corrents religiosos cristians com el pentecostalisme protestant i el moviment carismàtic catòlic.
  • Unter Zungenrede bzw. in Zungen reden, Glossolalie (altgr. γλῶσσα (glôssa), γλῶττα (glôtta) Zunge, Sprache und λαλέω (laléo) sprechen) oder Sprachengebet versteht man unverständliches Sprechen, insbesondere im Gebet. Nach dem Neuen Testament ist es eine Gnadengabe des Heiligen Geistes (Charisma). Einige Aspekte davon werden aber z. B. im 1. Korintherbrief kritisch betrachtet und relativiert (1 Kor 14,2ff ).
  • Glossolalia (juga disebut Bahasa Lidah atau Bahasa Roh; bahasa Inggris: speaking in tongues) adalah suatu pengucapan atau pengungkapan yang lancar (jarang dalam bentuk tulisan) dari suku-suku kata dan kata-kata yang tidak dapat dipahami secara langsung dalam bahasa daerah pendengar di lingkungan wilayah tersebut, yang biasanya merupakan suatu bagian dari kegiatan agamawi.
  • La glossolalia, dal greco γλώσσα (glossa), lingua e λαλέω (laléo), parlare, indica il "parlare in altre lingue".
  • Glossolalie of glossolalia is een ongebruikelijk spraakgedrag, ook wel klanktaal of tongentaal genoemd. Het woord is afkomstig van het Griekse γλωσσα (glossa - taal, tong) en λαλειν (lalein - spreken). De gebruikte woorden zijn voor buitenstaanders onbegrijpelijk en hebben geen overeenkomst met een bestaande taal. Er is in dat geval geen sprake van een syntaxis, maar er is wel een bepaalde fonetische structuur die taalgebonden lijkt te zijn.
  • Глоссола́лия (др.-греч. γλῶσσα «язык» и λᾰλέω «говорю»): Речь, состоящая из бессмысленных слов и словосочетаний, имеющая некоторые признаки осмысленной речи (темп, ритм, структура слога, относительная частота встречаемости звуков); речь со множеством неологизмов и неправильным построением фраз. Наблюдается у людей в состоянии транса, во время сна, при некоторых психических заболеваниях. Нарушение артикуляции, обусловленное какими-либо патологическими изменениями языка.
  • El vocablo glosolalia (del griego γλώσσα [glossa], ‘lengua’, y λαλεῖν [laleín], ‘hablar’) tiene dos significados distintos:1. Don de lenguas: la capacidad sobrenatural para la vocalización de un idioma existente pero desconocido al que habla (xenoglosia) o de palabras de un lenguaje espiritual desconocido.2.
  • Глосолалия (на гръцки: γλωσσολαλιά) (идва от гръцки, където γλῶσσα глоса, означава език като анатомичен орган или език като лингвистична единица) и λαλεῖν лалейн, означава "да говоря") е изкуствено, само на пръв поглед създаване на нов език. Наблюдава се обикновено у душевноболни хора. Те са убедени, че говорят на този нов език, който разбират напълно, макар той да се състои в повечето случаи от променени думи от вече съществуващи познати на човека езици.
  • Glosolálie (z řeckého, "γλώσσα" /glossa/-jazyk a "λαλώ" /lalô/-mluvím) je promlouvání či modlitba v mystickém, neznámém nebo neexistujícím jazyce. Také se tak někdy přeneseně označuje způsob hlasového projevu umělce, nejčastěji zpěváka. Jako taková má význam v náboženstvích. V křesťanství je podle 1. listu apoštola Pavla Korinťanům chápána jako jeden z darů Ducha svatého - schopnost hovořit mystickým jazykem, ostatním neznámým (je jakýmsi projevem přenesení lidské mluvy do řeči andělů).
rdfs:label
  • Glossolalie
  • Glosolalia
  • Glosolalia
  • Glosolálie
  • Glossolalia
  • Glossolalia
  • Glossolalia
  • Glossolalia
  • Glossolalie
  • Glossolàlia
  • Nyelveken szólás
  • Zungenrede
  • Глосолалия
  • Глоссолалия
  • 異言
  • 방언 (종교)
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of