Die Schlacht von Navarino (auch Schlacht bei Navarino) fand am 20. Oktober 1827 statt und war das entscheidende Ereignis, mit dem Griechenland nach einem jahrelangen Aufstand seine Unabhängigkeit vom Osmanischen Reich erlangte.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • Die Schlacht von Navarino (auch Schlacht bei Navarino) fand am 20. Oktober 1827 statt und war das entscheidende Ereignis, mit dem Griechenland nach einem jahrelangen Aufstand seine Unabhängigkeit vom Osmanischen Reich erlangte.
  • Námořní bitva u Navarina byla vybojována 20. října 1827 během řecké války za nezávislost (1821–32) v zátoce Navarino (současný Pylos), na západním pobřeží Peloponéského poloostrova, v Jónském moři. Kombinované turecko-egyptské loďstvo bylo zničeno složeným britským, francouzským a ruským námořnictvem. Bitva je pro historii důležitá jako poslední významnější námořní bitva vybojovaná zcela pouze s plachetními loděmi. Spojenecké lodě byly lépe vyzbrojené než jejich egyptský a turecký oponent a jejich posádky byly lépe vycvičeny, což přispělo k celkovému vítězství. Ústředním faktorem, který urychlil zakročení tří evropských velmocí v řeckém konfliktu, byly ruské ambice expandovat v černomořském regionu na úkor tureckého impéria a emocionální podpora Ruska pro pravoslavné Řeky, kteří se roku 1821 vzbouřili proti turecké nadvládě. Britská a rakouská diplomacie byla zaměřena na prevenci před ruským zásahem, neboť viděla podstatnější geostrategickou hrozbu v ruských záměrech a doufala, že osmanská vláda potlačí povstání. Ale v roce 1825 nastoupil na trůn car Mikuláš I., který přijal více agresivní balkánskou politiku, což přinutilo Británii k tomu, aby zasáhla ze strachu, že živelné Rusko rozloží osmanskou říši a dá vzniknout ruské hegemonii na Blízkém Východě. Francie se připojila k těmto dvěma silám s tím, že tak bude obnovena její hlavní úloha v evropských záležitostech po její porážce v napoleonských válkách. Vlády všech tří zemí byly také pod intenzivním tlakem jejich domácího veřejného mínění, aby pomáhali Řekům, zvláště po invazi tureckého vazala Ibrahima paši z Egypta na Peloponéský poloostrov v roce 1825 a po zvěrstvech spáchaných jeho silami na původním obyvatelstvu. Mocnosti Londýnskou smlouvou (1827) chtěli donutit tureckou vládu k tomu, aby udělila Řecku autonomii uvnitř impéria a vyslaly námořní eskadry na východ Středozemního moře k prosazení jejich politiky. Námořní bitva u Navarina se odehrála spíše nešťastnou náhodou, nebyla důsledkem manévrů spojeneckého vrchního velitele, admirála Codringtona, který se spíše zaměřil na přinucení Ibrahima paši, aby se podrobil spojeneckým instrukcím. Potopení turecké středozemní flotily ušetřilo nezralou řeckou republiku od zhroucení. Ale vyžádalo si to ještě další dva armádní zásahy, Ruskem ve formě rusko-turecké deváté války v letech 1828-9 a francouzskou expediční jednotku na Peloponésu, která donutila turecké síly ke stažení se z centrálního a jižního Řecka a zabezpečila tak řeckou nezávislost.
  • The naval Battle of Navarino was fought on 20 October 1827, during the Greek War of Independence (1821–32), in Navarino Bay (modern-day Pylos), on the west coast of the Peloponnese peninsula, in the Ionian Sea.An Ottoman armada, which, in addition to imperial warships, included squadrons from the eyalets (provinces) of Egypt, Tunis and Algiers, was destroyed by an Allied force of British, French and Russian vessels. It was the last major naval battle in history to be fought entirely with sailing ships, although most ships fought at anchor. The Allies' victory was achieved through superior firepower and gunnery.The context of the three Great Powers' intervention in the Greek conflict was the Russian Empire's aggressive, long-running expansion into the Black Sea region at the expense of the decaying Ottoman Empire. Russia's ambitions in the region were seen as a major geostrategic threat by the other European powers, which feared the disintegration of the Ottoman empire and the establishment of Russian hegemony in the Balkans and the Near East. The precipitating factor was Russia's strong emotional support for the fellow-Orthodox Christian Greeks, who had rebelled against their Ottoman overlords in 1821. Fearing unilateral Russian action in support of the Greeks, Great Britain and France bound Russia by treaty to a joint intervention which aimed to secure Greek autonomy whilst preserving Ottoman territorial integrity.The Powers agreed, by the Treaty of London (1827), to force the Ottoman government to grant the Greeks autonomy within the empire and despatched naval squadrons to the eastern Mediterranean Sea to enforce their policy. The naval battle happened more by accident than by design as a result of a manoeuvre by the Allied commander-in-chief, Admiral Edward Codrington, aimed at coercing the Ottoman commander to obey Allied instructions.The sinking of the Ottomans' Mediterranean fleet saved the fledgling Greek Republic from collapse. But it required two more military interventions, by Russia in the form of the Russo-Turkish War of 1828–9 and by a French expeditionary force to the Peloponnese to force the withdrawal of Ottoman forces from central and southern Greece and to secure Greek independence.
  • 나바리노 해전은 그리스 독립 전쟁 당시 1827년 10월 20일 그리스 나바리노 만에서 그리스와 영국-프랑스-러시아 연합함대가 이집트-투르크 연합함대를 무찌른 전투로 그리스 독립의 결정적인 계기가 되었다.1827년 9월에 영국, 프랑스 그리고 러시아 연합함대가 오토만과 이집트의 동맹함대와 벌인 전투이다.24척 대 68척의 함정이 붙어서 유럽연합군이 압승한 전투다.
  • ナヴァリノの海戦(英語:Battle of Navarino, トルコ語:Navarin Deniz Muharebesi)は、ギリシャ独立戦争中に行われた戦いの一つ。オスマン帝国艦隊とイギリス・フランス・ロシア連合艦隊のギリシア・ナヴァリノ湾での海戦で、帆走主力艦同士の最後の戦いとなった。ナヴァリノ湾において停泊中のオスマンの艦隊に対し、交渉を行うために三国連合艦隊がオスマン艦隊の近辺に停泊し、使者を派遣したが、銃撃を受けたためただちに応戦、大規模な海戦が勃発した。非常に近接した距離での射ち合いで、オスマン艦隊は碇を下ろして身動きが取れなくなっていたことや、装備が劣っていたことなどから、開戦4時間でほとんどの艦が戦闘不能に陥り、戦闘は三国連合艦隊の勝利に終わった。
  • A Batalha Naval de Navarino foi travada em 20 de outubro de 1827, durante a guerra de independência da Grécia (1821–1832), na baía de Navarino, na costa ocidental do Peloponeso, no mar Jônico. Uma armada otomana e egípcia foi destruída por uma força naval conjunta composta por forças britânicas, francesas e russas. É conhecida pelo fato de ser a última batalha naval da história a ser travada inteiramente com navios a vela. As embarcações aliadas eram melhor armados que os seus oponentes egípcios e otomanos e suas tripulações eram melhor treinadas, o que contribuiu para uma vitória completa.O fator central a precipitar a intervenção das três grandes potências europeias no conflito grego foram as ambições da Rússia no sentido de expandir-se na região do mar Negro às expensas do Império Otomano, bem como o apoio sentimental russo aos seus correligionários gregos ortodoxos, que se haviam rebelado contra os suseranos otomanos em 1821. Tendo em vista que as intenções russas na região eram consideradas pelas demais potências como uma grande ameaça geoestratégica, a diplomacia britânica e austríaca agiu com a meta de impedir a intervenção da Rússia, esperando que o governo otomano lograsse reprimir a rebelião. Mas em 1825 a ascensão ao trono russo do Tsar Nicolau I, que adotou uma política mais agressiva com respeito à situação grega, obrigou o Reino Unido a intervir, temendo que a Rússia, agindo sozinha, terminasse por desmantelar de uma vez por todas o Império Otomano e estabelecesse uma hegemonia russa no Oriente Próximo. A França juntou-se às outras duas potências contra os otomanos para restaurar seu protagonismo nos assuntos europeus, fragilizado após a sua derrota nas Guerras Napoleônicas. Os governos das três potências também estavam sob intensa pressão das respetivas opiniões públicas, que favoreciam os gregos, especialmente após a invasão do Peloponeso em 1825 pelo vassalo otomano Ibrahim Paxá do Egito e as atrocidades cometidas por suas forças contra a população local.No tratado de Londres (1827), as potências convieram em forçar o governo otomano a conceder autonomia aos gregos, no seio do Império, e enviaram esquadrões navais ao Mediterrâneo oriental para garantir a execução de sua política. A batalha naval ocorreu mais por acidente do que intencionalmente, resultando de uma manobra pelo comandante-em-chefe aliado, Almirante Codrington, que buscava coagir Ibrahim a obedecer as instruções aliadas. O afundamento da frota mediterrânea do Império Otomano salvou do colapso a jovem República Grega. Entretanto, duas outras intervenções militares foram necessárias - pela Rússia, na forma da Guerra Turco-Russa (1828–1829), e pela França, que enviou uma força expedicionária ao Peloponeso - para compelir a retirada das tropas otomanas da Grécia central e meridional e para garantir a independência grega.
  • Bitwa pod Navarino – bitwa stoczona 20 października 1827 w czasie wojny o niepodległość Grecji, pomiędzy flotą turecko-egipską a francusko-brytyjsko-rosyjską.
  • De Zeeslag bij Navarino of Slag in de Baai van Navarino op 20 oktober 1827 bracht een beslissende wending in de Griekse vrijheidsstrijd. Het was de laatste grote zeeslag die uitsluitend met zeilschepen werd bevochten.
  • La battaglia di Navarino fu combattuta nelle acque del porto del Peloponneso il 20 ottobre 1827, nel quadro della guerra d'indipendenza greca. Le flotte alleate inglesi, francesi e russe distrussero la flotta egiziana di Ibrahim Pascià, inviata in aiuto alle forze ottomane impegnate nella repressione greca.Gli eccidi compiuti dagli ottomani nel corso della guerra d'indipendenza greca avevano scosso l'opinione pubblica europea; peraltro solo la Russia avrebbe tratto immediato vantaggio da un indebolimento dell'Impero Ottomano.Dopo lunghe manovre diplomatiche, le tre potenze occidentali avevano concordato l'invio di forze navali, sostanzialmente per interporsi e dissuadere gli ottomani ed i loro alleati egiziani dal compiere ulteriori rappresaglie.Le istruzioni agli Ammiragli (le regole d'ingaggio, come verrebbero chiamate oggi) non prevedevano azioni offensive contro gli ottomani e gli egiziani, ma in risposta a colpi di moschetto partiti da una lancia turca contro una lancia britannica, Codrington ordinò di aprire il fuoco e lo scontro divenne una battaglia generalizzata. Dopo tre ore di combattimento, tutte le navi egiziane e turche all'ancora nel porto furono affondate e, con esse, pressoché annientato il potenziale della flotta ottomana.Codrington venne sconfessato dal governo britannico, che non avrebbe gradito, al di là della simpatia dell'opinione pubblica per gli insorti ellenici, un indebolimento dell'Impero Ottomano. Navarino è forse la sola vittoria che la Royal Navy non suole celebrare.L'Ammiraglio francese de Rigny, invece, acquisì popolarità in patria e, sotto Luigi Filippo, divenne Ministro della Marina.La battaglia è stata l'ultimo scontro navale (della storia) in cui le imbarcazioni erano tutte a vela.
  • Наваринското морско сражение е едно от най-големите морски сражения през XIX век, състояло се на 8 (20) октомври 1827 година в Наваринския залив на Йонийско море, край югозападното крайбрежие на полуостров Пелопонес.Битката се води между Османската империя и Египет (тогава част от нея), от една страна, и обединените сили на Франция, Англия, Русия и Гърция от друга страна. Тя представлява част от Войната за независимост на Гърция (1821—1829).
  • La batalla de Navarino fue una batalla naval librada en 1827, durante la Guerra de la Independencia griega, en Navarino (hoy Pilos). Combatieron las flotas otomana y egipcia contra las flotas combinadas británica, francesa y rusa, siendo el triunfo de esta última alianza.
  • Navarin Deniz Muharebesi, Osmanlı ve Mısır donanmalarıyla, birlikte hareket eden İngiliz, Fransız ve Rus donanmaları arasında, 20 Ekim 1827 tarihinde geçmiş olan bir deniz muharebesidir. Bu muharebe Osmanlı tarihinde Navarin Olayı, Navarin Baskını veya Navarin Faciası adlarıyla da geçer.
  • Эта статья о сражении 1827 года. В Википедии есть статья о Наваринском бое 1770 г.Навари́нское морское сражение 1827 года — крупное морское сражение между соединённой эскадрой России, Англии и Франции, с одной стороны, и турецко-египетским флотом — с другой.Произошло 8(20) октября 1827 года в Наваринской бухте Ионического моря на юго-западном побережье полуострова Пелопоннес.Сражение следует рассматривать как один из эпизодов Греческой национально-освободительной революции 1821—1829 годов.Разгром турецкого флота в Наваринском сражении значительно ослабил морские силы Турции, что послужило значимым вкладом в победу России в дальнейшей русско-турецкой войне 1828—1829 года. Наваринское сражение обеспечило поддержку греческого национально-освободительного движения, результатом которого по Адрианопольскому мирному договору 1829 года стала автономия Греции.
  • La batalla de Navarino va ser una batalla naval lliurada en 1827, durant la Guerra d'independència de Grècia, a Navarino (avui Pylos). Van combatre les flotes otomana i egípcia d'un costat contra les flotes combinades britànica, francesa i russa, i el triomf fou per aquesta darrera aliança.
dbpedia-owl:depictionDescription
  • La bataille de Navarin peinte parGarneray.
dbpedia-owl:endDate
  • 1827-10-20 (xsd:date)
dbpedia-owl:isPartOfMilitaryConflict
dbpedia-owl:nextEvent
dbpedia-owl:place
dbpedia-owl:result
  • Victoire de la coalition duRoyaume-Uni, de laFranceet de laRussie
dbpedia-owl:startDate
  • 1827-10-20 (xsd:date)
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 803807 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 95723 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 269 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 110248192 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:année
  • 1860 (xsd:integer)
  • 1965 (xsd:integer)
  • 1969 (xsd:integer)
  • 1975 (xsd:integer)
  • 1992 (xsd:integer)
  • 1998 (xsd:integer)
  • 2001 (xsd:integer)
prop-fr:combattants
  • 20 (xsd:integer)
prop-fr:commandant
  • Henri de Rigny
  • Edward Codrington
  • Login Van Geiden
  • border|20px Kiutchuck Mohamed
  • border|20px Moharrem Bey
  • border|20px Tahir Pacha
prop-fr:commons
  • Category:Battle of Navarino
prop-fr:conflit
  • Bataille de Navarin
prop-fr:date
  • 1827-10-20 (xsd:date)
  • 2009-06-02 (xsd:date)
prop-fr:forces
  • 28 (xsd:integer)
  • Entre 80 et 90 navires
prop-fr:format
  • poche
prop-fr:guerre
prop-fr:géolocalisation
  • Grèce
prop-fr:isbn
  • 978 (xsd:integer)
  • 34010824 (xsd:integer)
prop-fr:issue
  • Victoire de la coalition du Royaume-Uni, de la France et de la Russie
prop-fr:langue
  • el
  • en
  • fr
prop-fr:lccn
  • 91025872 (xsd:integer)
  • 2001036211 (xsd:integer)
prop-fr:lienAuteur
  • Collectif
  • Georges Contogeorgis
  • Alexandre Blanchet
prop-fr:lienÉditeur
  • Hatier
  • Cambridge University Press
  • Firmin Didot
prop-fr:lieu
prop-fr:légende
  • La bataille de Navarin peinte par Garneray.
prop-fr:nom
  • Collectif
  • Contogeorgis
  • Blanchet
  • Brewer
  • Clogg
  • Woodhouse
  • Brunet de Presle
prop-fr:numéroD'édition
  • 1 (xsd:integer)
prop-fr:oldid
  • 41283660 (xsd:integer)
prop-fr:pagesTotales
  • 192 (xsd:integer)
  • 257 (xsd:integer)
  • 393 (xsd:integer)
  • 471 (xsd:integer)
  • 477 (xsd:integer)
  • 589 (xsd:integer)
  • 656 (xsd:integer)
prop-fr:pertes
  • 60 (xsd:integer)
  • 174 (xsd:integer)
  • 475 (xsd:integer)
  • morts
  • blessés
prop-fr:prénom
  • Alexandre
  • C. M.
  • David
  • Georges
  • Richard
  • Wladimir
prop-fr:sousTitre
  • The Struggle for Freedom from Ottoman Oppression and the Birth of the Modern Greek Nation
  • Ἡ Ἑλληνικὴ Ἐπανάσταση
prop-fr:titre
  • Histoire de la Grèce
  • The Greek War of Independence
  • A Concise History of Greece
  • An Index of events in the military history of the greek nation
  • Grèce depuis la conquête romaine jusqu’à nos jours
  • The Philhellenes
  • Ἱστορία τοῦ Ἐλληνικοῦ Ἔθνους
  • Estimation des pertes sur les navires alliés
  • Flotte des puissances
  • The Battle of Navarino
prop-fr:tome
  • 1 (xsd:integer)
prop-fr:volume
  • 2 (xsd:integer)
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
prop-fr:wikiquote
  • Bataille de Navarin
prop-fr:éditeur
  • Hatier, coll. Nations d'Europe
  • Firmin Didot
  • The Overlook Press
  • Hellenic Army General Staff, Army History Directorate
  • Cambridge U.P.
  • Hodder et Stoughton
  • Ἐκδοτικὴ Ἀθηνῶν A.E
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Die Schlacht von Navarino (auch Schlacht bei Navarino) fand am 20. Oktober 1827 statt und war das entscheidende Ereignis, mit dem Griechenland nach einem jahrelangen Aufstand seine Unabhängigkeit vom Osmanischen Reich erlangte.
  • 나바리노 해전은 그리스 독립 전쟁 당시 1827년 10월 20일 그리스 나바리노 만에서 그리스와 영국-프랑스-러시아 연합함대가 이집트-투르크 연합함대를 무찌른 전투로 그리스 독립의 결정적인 계기가 되었다.1827년 9월에 영국, 프랑스 그리고 러시아 연합함대가 오토만과 이집트의 동맹함대와 벌인 전투이다.24척 대 68척의 함정이 붙어서 유럽연합군이 압승한 전투다.
  • ナヴァリノの海戦(英語:Battle of Navarino, トルコ語:Navarin Deniz Muharebesi)は、ギリシャ独立戦争中に行われた戦いの一つ。オスマン帝国艦隊とイギリス・フランス・ロシア連合艦隊のギリシア・ナヴァリノ湾での海戦で、帆走主力艦同士の最後の戦いとなった。ナヴァリノ湾において停泊中のオスマンの艦隊に対し、交渉を行うために三国連合艦隊がオスマン艦隊の近辺に停泊し、使者を派遣したが、銃撃を受けたためただちに応戦、大規模な海戦が勃発した。非常に近接した距離での射ち合いで、オスマン艦隊は碇を下ろして身動きが取れなくなっていたことや、装備が劣っていたことなどから、開戦4時間でほとんどの艦が戦闘不能に陥り、戦闘は三国連合艦隊の勝利に終わった。
  • Bitwa pod Navarino – bitwa stoczona 20 października 1827 w czasie wojny o niepodległość Grecji, pomiędzy flotą turecko-egipską a francusko-brytyjsko-rosyjską.
  • De Zeeslag bij Navarino of Slag in de Baai van Navarino op 20 oktober 1827 bracht een beslissende wending in de Griekse vrijheidsstrijd. Het was de laatste grote zeeslag die uitsluitend met zeilschepen werd bevochten.
  • Наваринското морско сражение е едно от най-големите морски сражения през XIX век, състояло се на 8 (20) октомври 1827 година в Наваринския залив на Йонийско море, край югозападното крайбрежие на полуостров Пелопонес.Битката се води между Османската империя и Египет (тогава част от нея), от една страна, и обединените сили на Франция, Англия, Русия и Гърция от друга страна. Тя представлява част от Войната за независимост на Гърция (1821—1829).
  • La batalla de Navarino fue una batalla naval librada en 1827, durante la Guerra de la Independencia griega, en Navarino (hoy Pilos). Combatieron las flotas otomana y egipcia contra las flotas combinadas británica, francesa y rusa, siendo el triunfo de esta última alianza.
  • Navarin Deniz Muharebesi, Osmanlı ve Mısır donanmalarıyla, birlikte hareket eden İngiliz, Fransız ve Rus donanmaları arasında, 20 Ekim 1827 tarihinde geçmiş olan bir deniz muharebesidir. Bu muharebe Osmanlı tarihinde Navarin Olayı, Navarin Baskını veya Navarin Faciası adlarıyla da geçer.
  • La batalla de Navarino va ser una batalla naval lliurada en 1827, durant la Guerra d'independència de Grècia, a Navarino (avui Pylos). Van combatre les flotes otomana i egípcia d'un costat contra les flotes combinades britànica, francesa i russa, i el triomf fou per aquesta darrera aliança.
  • Pertempuran Navarino adalah suatu pertempuran laut yang terjadi di Teluk Navarino, barat Yunani, di Laut Ionia, pada 20 Oktober 1827, semasa Perang Kemerdekaan Yunani (1821 – 1829). Armada Turki dan Mesir dihancurkan oleh sekutu gabungan armada Britania, Perancis, dan Rusia di pelabuhan Pylos. Pertempuran ini tercatat sebagai suatu pertempuran armada kapal skala besar terakhir dalam sejarah.
  • La battaglia di Navarino fu combattuta nelle acque del porto del Peloponneso il 20 ottobre 1827, nel quadro della guerra d'indipendenza greca.
  • Эта статья о сражении 1827 года.
  • A Batalha Naval de Navarino foi travada em 20 de outubro de 1827, durante a guerra de independência da Grécia (1821–1832), na baía de Navarino, na costa ocidental do Peloponeso, no mar Jônico. Uma armada otomana e egípcia foi destruída por uma força naval conjunta composta por forças britânicas, francesas e russas. É conhecida pelo fato de ser a última batalha naval da história a ser travada inteiramente com navios a vela.
  • Námořní bitva u Navarina byla vybojována 20. října 1827 během řecké války za nezávislost (1821–32) v zátoce Navarino (současný Pylos), na západním pobřeží Peloponéského poloostrova, v Jónském moři. Kombinované turecko-egyptské loďstvo bylo zničeno složeným britským, francouzským a ruským námořnictvem. Bitva je pro historii důležitá jako poslední významnější námořní bitva vybojovaná zcela pouze s plachetními loděmi.
  • The naval Battle of Navarino was fought on 20 October 1827, during the Greek War of Independence (1821–32), in Navarino Bay (modern-day Pylos), on the west coast of the Peloponnese peninsula, in the Ionian Sea.An Ottoman armada, which, in addition to imperial warships, included squadrons from the eyalets (provinces) of Egypt, Tunis and Algiers, was destroyed by an Allied force of British, French and Russian vessels.
rdfs:label
  • Bataille de Navarin
  • Batalha de Navarino
  • Batalla de Navarino
  • Batalla de Navarino
  • Battaglia di Navarino
  • Battle of Navarino
  • Bitva u Navarina
  • Bitwa pod Navarino (1827)
  • Navarin Deniz Muharebesi
  • Pertempuran Navarino
  • Schlacht von Navarino
  • Zeeslag bij Navarino
  • Наваринско сражение
  • Наваринское сражение
  • ナヴァリノの海戦
  • 나바리노 해전
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Bataille de Navarin
is dbpedia-owl:conflict of
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is prop-fr:conflit of
is prop-fr:faitsD'armes of
is foaf:primaryTopic of