Skandha (sanskrit ; devanāgarī : स्कन्ध ; pali : khandha) peut être traduit par « groupe », « agrégat », « facteur constitutif de l'ego », ou encore « agrégat d'appropriation ». Dans le bouddhisme on compte cinq agrégats (pañcaskandhī) constitutifs de l'ego : la forme corporelle (rūpa), la sensation (vedanā), la perception (saṃjñā), la formation mentale (saṃskāra) et la conscience (vijñāna).↑ Nyanatiloka, Vocabulaire pali-français des termes bouddhiques, Adyar,‎ 1995, p.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • Skandha (sanskrit ; devanāgarī : स्कन्ध ; pali : khandha) peut être traduit par « groupe », « agrégat », « facteur constitutif de l'ego », ou encore « agrégat d'appropriation ». Dans le bouddhisme on compte cinq agrégats (pañcaskandhī) constitutifs de l'ego : la forme corporelle (rūpa), la sensation (vedanā), la perception (saṃjñā), la formation mentale (saṃskāra) et la conscience (vijñāna).
  • Pięć skupisk (skupisko; sans. स्कन्ध skandha; pali khandha; tyb. ཕུང་པོ་ལྔ་, Wylie: phung po lnga; chiń. 蘊 yùn; - nagromadzenie; agregat) – skupiska (skandhy) w buddyzmie są zbiorami stosowanymi przez buddę w celu klasyfikowania wielu rozmaitych fizycznych i mentalnych zjawisk na poziomie pięciu psychofizycznych komponentów lub inaczej pięciu tzw. skupisk lgnięcia (pali pañcupadanakkandha), które tworzą każdą istotę w sansarze, tj. w świecie pożądania i formy (z wyjątkiem sfery bezkształtnej, która cechuje się występowaniem tylko czterech skupisk bez skupiska ciała).
  • Die Fünf Skandhas (Sanskrit: pañca upādānaskandhāḥ, Pāli: khandha, Deutsch: Anhäufung), sind ein Begriff des Buddhismus. Die Skandhas sind im Einzelnen die Empfindungen des materiellen Körpers mit seinen Sinnesorganen, die Gefühle, die Wahrnehmung, die Geistesformationen, und schließlich das Bewusstsein. Die Skandhas werden auch Gruppen der Anhaftung, Aggregate, Daseins- oder Aneignungsgruppen oder Zusammenhäufungen genannt.Bereits in einer seiner ersten Lehrreden, in der „Lehrrede von den Kennzeichen der Nicht-Seele“ (SN 22.59) legte der Buddha dar, dass kein Bestandteil einer Person die Merkmale einer festen Seele aufweist. Die Lehre von den Skandhas oder fünf Daseinsfaktoren ist neben der Lehre vom Leid ein zweiter Grundpfeiler des Buddhismus. Sie dient dem Verständnis des Erlösungsweges und beruht auf einfachen Erfahrungen und Beobachtungen. Buddha widersetzt sich hier dem anthropologischen Dualismus (Verständnis von Leib und Seele).
  • Nella dottrina buddhista i cinque skandha (in sanscrito o khandha in pāli) sono i costituenti della persona empirica, che è tradizionalmente scomposta nei cinque aggregati (pāli: pañcakkhandha, sans. pañca skandha, 五蘊 cin. wǔyùn, giapp. goun, tibetano: pung-po nga), ovvero: forma, rūpa; sensazione,vedanā; percezione, saññā; coefficienti, saṅkhāra; coscienza, viññāna.Nel Canone pāli questa dottrina è esposta per la prima volta nel'anattalakkhana sutta, l'"insegnamento sulle caratteristiche del non-sé".
  • De vijf khandhas (Pali; Sanskriet: Skandhas; letterlijk: 'vijf hopen') of de vijf groepen van bestaan is een in het boeddhisme vaak voorkomende onderverdeling van de bestaansdelen, geledingen of aspecten van de mens. Soms spreekt men ook wel van de 'vijf groepen waaraan gehecht wordt': pancupadanakhandha (Pali).
  • En el marco del budismo, los cinco agregados son los procesos en que se clasifica toda la experiencia individual de cada persona.En ellos no existe un sí-mismo (alma o esencia de la persona).En vez de ello el individuo es visto como un complejo cuerpo-mente, el cual existe por un flujo de procesos interdependientes o dharmas (las unidades básicas de un fenómeno, que no deben confundirse con el dharma, que son las enseñanzas o la ley natural).Estos agregados o agrupación de dharmas se llaman skandha (en idioma sánscrito) y khandha (en pāḷí)Generalmente se llega a un corolario metafísico: lo que en Occidente se conoce como persona, está hecha de estos cinco agregados.En la tradición budista theravāda, el sufrimiento aparece cuando la persona se identifica o apega a un agregado; por lo tanto, el sufrimiento se extinguiría al deshacer los apegos a los agregados.La tradición budista Mahayana agrega que la libertad espiritual se alcanza al penetrar profundamente en la naturaleza vacía de todos los agregados.Fuera de los conceptos didácticos budistas, skandha significa ‘fardo, montón, masa, tronco de árbol’.
  • 五蘊(ごうん、サンスクリット: पञ्च स्कन्ध pañca skandha、パンチャスカンダ)とは、部派仏教における一切法の分類である三科(五蘊・十二処・十八界)の中の第一。
  • No budismo, os agregados (em sânscrito, skanda) são cinco: Forma material (rupa) Sentimento (vedana) Vontade (samskara) Percepção (samjna) Consciência (vijnana)Da combinação desses cinco agregados, forma-se um corpo que, ilusoriamente, chamamos de "eu" e, de certa forma, todo o mundo visível.A cada agregado, corresponde um dos Cinco Budas da Meditação, que dissipa a ilusão correspondente ao agregado.
  • Пять скандх (кхандх) или «групп привязанности», Паньчаскандхи (пали. pañcakhandhā IAST, санскр. पञ्चस्कन्धी, pañcaskandhī IAST) — пять составляющих, необходимых для создания личности, в соответствии с феноменологией буддизма. Другими словами, совокупность пяти скандх является «Я» индивидуума, в терминологии Юнга — самость. Будда указывал, что «отождествление пяти скандх с „Я“ и „самостью“» является одним из ложных представлений о личности, и отмечал, что дуккха или страдание происходит вследствие привязанности к пяти скандхам.
  • Dalam Fenomenologi dan soteriologi Agama Buddha, lima skandha (Sanskrit) atau khandha (Pali) adalah lima "kelompok" yang menggolongkan semua kejadian individu, yang oleh karenanya tidak ada "inti" yang dapat ditemukan.Pada tradisi Theravada, Penderitaan timbul ketika seseorang mengenalinya dengan atau dengan kata lain kemelekatan akan suatu kelompok; oleh karena itu penderitaan padam dengan melepaskan keterikatan terhadap kelompok-kelompok. Tradisi Mahayana lebih lanjut menegaskan bahwa kebebasan sepenuhnya dicapai dengan pemahaman sepenuhnya hakekat sifat kehampaan akan seluruh kelompok-kelompok.Diluar dari konteks pengajaran Agama Buddha, "skandha" dapat berarti massa, tumpukan, timbunan, ikatan atau batang pohon.
  • Skandhy (sanskrt: paňča-skandha, páli: paňča-khandha; doslova: „pět svazků“ nebo „pět hromad“) označují pět skupin jevů, z nichž se podle buddhismu skládá individuální existence. Jinými slovy, naše bytost je tvořena pěti složkami, s nimiž se máme sklon identifikovat, tedy které mylně považujeme za své „já“ nebo za svou „věčnou duši“.Tyto složky jsou:rúpa (tělesnost, doslova „forma“): tělo, včetně pěti smyslových orgánů a objektů smyslů.vedaná (cítění): příjemné, nepříjemné a neutrální tělesné i mentální pocity (nikoli emoce).saňdžňá v san. neboli saňňá v páli (vnímání nebo poznávání): mentální aktivita, která rozpoznává (identifikuje) smyslové objekty na základě jejich charakteristických znaků (modrosti, žlutosti, apod.). Funguje také jako paměť. Je obvykle podmíněna minulou karmou, a proto neposkytuje přesný obraz skutečnosti.sanskáry v s. neboli sankháry v p. (mentální formace): různorodá skupina 50 mentálních fenoménů, určujících aktivní odpověď mysli na vnímané objekty. Některé jsou karmicky neutrální, jiné (a ty jsou proto obzvlášť důležité) jsou zdrojem prospěšné nebo neprospěšné karmy.vidžňána v s. neboli viňňána v p. (vědomí): zrakové, sluchové, tělesné, čichové, chuťové a mentální vědomí.V théravádové Abhidhammě jsou 2. až 4. skupina sloučeny a rozdělení pak vypadá takto:rúpa - tělesné fenoményčetasika - mentální fenomény doprovázející vědomíčitta - fenomén vědomíPět složek skutečnosti jsou jednou ze stěžejních buddhistických tezí. Prostřednictvím těchto pěti složek zakoušíme skutečnost. Pokud tyto pomíjivé fenomény považujeme za svoje trvalé neměnné „já“ a lpíme na nich, jejich nevyhnutelná změna a zánik pak způsobují naše utrpení.Všechny tyto fenomény jsou podrobeny neustálé změně, jsou pomíjivé a navzájem podmíněné. Nemají žádnou trvalou podstatu, ale jsou to proměnlivé plynoucí procesy. Bytosti proto nemají žádné „já“, žádnou nesmrtelnou „duši“, která by řídila jejich jednání a myšlení. Není také nic, co by přecházelo z jednoho života do druhého, po znovuzrození se všechny složky zcela změní.Není tak nikdo, kdo cítí, existuje pouze cítění, není nikdo, kdo poznává, je jen poznávání, není nikdo, kdo jedná, je pouze jednání, není nikdo, kdo si je vědom, je pouze vědomí. Člověk se na sebe obvykle dívá jako na nedělitelný celek, ale podle buddhismu jsme ve skutečnosti jen souhrnem neosobních a pomíjivých fenoménů. Často se používá přirovnání k vozu, který je ve skutečnosti jen souhnem jeho jednotlivých součástek, „vůz“ jako takový vlastně neexistuje a je to jen pouhé konvenční označení.Rozdělení jevů do pěti skupin je v podstatě jen abstraktní klasifikace. V jednom okamžiku může existovat pouze jeden (příjemný, nepříjemný nebo neutrální) pocit, stejně tak jen jedna forma vnímání a jedna jednotka vědomí. Naproti tomu v každém okamžiku je s vědomím sdruženo více mentálních formací. Cítění, vnímání a mentální formace jsou jen různé aspekty jedné jednotky vědomí, k němuž mají stejný vztah, jako má červenost a sladkost k jablku.Buddha doporučoval zaměřit se na těchto pět skupin jevů při meditaci a mít je také jako objekty neustálé bdělé pozornosti pro rozvoj vhledu do jejich pomíjivosti, neuspokojivosti a neosobnosti, abychom se od nich postupně odpoutali. Je doporučeno o nich přemýšlet: „Toto není moje, toto nejsem já, toto není moje Já“.
  • In Buddhist phenomenology and soteriology, the skandhas (Sanskrit) or khandhas (Pāḷi), aggregates in English, are the five functions or aspects that constitute the sentient being. The Buddha teaches that nothing among them is really "I" or "mine".In the Theravada tradition, suffering arises when one identifies with or clings to an aggregate. Suffering is extinguished by relinquishing attachments to aggregates.The Mahayana tradition further puts forth that ultimate freedom is realized by deeply penetrating the nature of all aggregates as intrinsically empty of independent existence.
  • Budist yazında skandha (Sanskrit) veya khandha (Pāli, Türkçe karşılığı küme) benlik duygusuna temel teşkil eden, ve bu duyguya bağımlılığa neden olan beş tür olgudan her birine verilen addır.Günümüz yazarları tarafından beş küme, genelde "bir fiziksel ve dört zihinsel" küme olarak tanımlanmaktadır. Abhidhamma gibi geleneksel Budist yazında ise, bir fiziksel küme (form), üç zihinsel faktör (duyu, algı ve zihinsel oluşumlar) ve bilinç olarak sınıflandırılır. Beş skanda şunlardır:"form" veya "madde" (Skt., Pāli rūpa; Tib. gzugs):içsel ve dışsal madde. Dışsal olarak, rupa fiziksel dünyayı ifade eder. İçsel olarak, rupa maddesel bedeni ve fiziksel duyu organlarını kapsar."duyu" veya "duygu" (Skt., Pāli vedanā; Tib. tshor-ba):bir nesneyi hoşa giden, hoşa gitmeyen veya nötr olarak duyumsama."algı", "anlayış", "kavrayış", "idrak", veya "yargı" (Skt. samjñā, Pāli saññā, Tib. 'du-shes):bir nesnenin tanınıp tanınmadığını (örneğin bir çanın sesi, veya bir ağacın şekli)."zihinsel oluşumlar", "dürtüler", "istenç", veya "düzensel faktörler" (Skt. samskāra, Pāli saṅkhāra, Tib. 'du-byed) :bir nesne tarafından tetiklenen her tür zihinsel alışkanlıklar, düşünce, fikir, yargı, önyargı, içtepi ve kararlar."bilinç" veya "anlayış" (Skt. vijñāna, Pāli viññāṇa, Tib. rnam-par-shes-pa):↑ ↑ ↑ ↑
  • 5온(五蘊, पालि: pañca khandha, 산스크리트어: pañca-skandha)은 불교에서 생멸 · 변화하는 모든 것, 즉 모든 유위법(有爲法)을 구성하고 있다고 보는 색(色) · 수(受) · 상(想) · 행(行) · 식(識)의 다섯 요소를 말한다. 이들을 각각 색온(色蘊: 육체, 물질) · 수온(受蘊: 지각, 느낌) · 상온(想蘊: 표상, 생각) · 행온(行蘊: 욕구, 의지) · 식온(識蘊: 마음, 의식)이라고도 부른다. 5온을 5음(五陰), 5중(五衆) 또는 5취(五聚)라고도 한다.5온설(五蘊說)은 원래는 인간 개인의 존재가 이들 5가지 유위법(有爲法) 요소의 집합으로 지탱되고 형성되고 있다는 견해로, 5온설을 사유 또는 명상하는 것은 개인 존재(나, 我)는 이 5가지 집합적 요소로 분해되고, "나[我]"라고 말할 때 그것은 결국 이들 5가지 집합적 요소들 중의 하나 혹은 다수를 가리켜 하는 말이며, 이들 5가지 집합적 요소들 밖에 나[我]라고 부를 수 있는 것은 아무데도 존재하지 않는다는 무아(無我)의 이치를 깨우쳐 자아에 대한 잘못된 견해를 극복하기 위한 것이다.5온은 유루와 무루에 모두 통하는데, 유루에 통한 5온을 5취온(五取蘊) 또는 5수음(五受陰) 또는 순대고취(純大苦聚: 순전한 괴로움뿐인 큰 무더기, 순수하게 큰 괴로움의 무더기)라 한다. 무루에 통한 5온을 5무루온(五無漏蘊)이라고 한다. 5무루온, 즉 무루에 통한 5온은 유위 무루이며 이것은 곧 4성제 중의 도제(道諦), 즉 '열반(깨달음)에 이르는 길'이다. 《잡아함경》 제2권 제58경 〈음근경(陰根經)〉의 고타마 붓다의 가르침에 따르면, 5온으로 하여금 5취온이 되게 하는 근본 요인은 욕탐(欲貪)이다. 고타마 붓다는 "5온에 욕탐(欲貪)이 있으면 5온이 곧 5취온이 된다[能於彼有欲貪者 是五受陰]"고 말하고 있다.부파불교와 상좌부불교 전통에서는 고(苦, 괴로움)는 마음(6식, 즉 심왕, 즉 심법)이 5온의 개별 또는 다수에 집착 또는 갈망하기 때문에, 달리 말하면, 5온의 개별 또는 다수를 나[我]라고 여기기 때문에 발생한다고 본다. 그리고 5온에 대한 집착 또는 갈망을 끊음에 의해 고(苦, 괴로움)가 소멸된다고 말한다. (참고: 4성제)대승불교 전통에서도 부파불교나 상좌부불교 전통과 마찬가지로 개별 자아로서의 5온에 대한 집착 또는 갈망, 즉 마음(8식, 즉 심왕, 즉 심법)이 5온의 개별 또는 다수를 나[我]라고 여기는 것, 즉 제7 말나식이 제8 아뢰야식을 나[我]라고 여기는 것, 즉 아집(我執)이 고(苦, 괴로움)의 원인이라고 보며, 또한 아집(我執)을 끊음에 의해 고(苦, 괴로움)가 소멸된다고 본다. 그러나 아집(我執)을 끊는 것 만으로는 완전한 깨달음을 성취할 수 없으며, 존재 전체로서의 5온에 대한 집착, 즉 마음(8식, 즉 심왕, 즉 심법) 밖에 외계(법, 5온)가 실재한다는 집착, 즉 법집(法執)을 끊음에 의해 궁극적 자유 즉 완전한 깨달음이 성취된다고 말한다. 달리 말하면, 반야바라밀다의 지혜로써 5온이 개인과 존재 전체의 양 측면에서 무아(無我)라는 것, 연기(緣起)하여 성립된 것이라는 것, 공(空)이라는 것을 '완전하게 아는 것[證悟]'에 의해 궁극적 자유 또는 영원한 자유가 성취된다고 말한다. (참고: 2무아 또는 2공)
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 313958 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3004 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 33 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 109995988 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Skandha (sanskrit ; devanāgarī : स्कन्ध ; pali : khandha) peut être traduit par « groupe », « agrégat », « facteur constitutif de l'ego », ou encore « agrégat d'appropriation ». Dans le bouddhisme on compte cinq agrégats (pañcaskandhī) constitutifs de l'ego : la forme corporelle (rūpa), la sensation (vedanā), la perception (saṃjñā), la formation mentale (saṃskāra) et la conscience (vijñāna).↑ Nyanatiloka, Vocabulaire pali-français des termes bouddhiques, Adyar,‎ 1995, p.
  • De vijf khandhas (Pali; Sanskriet: Skandhas; letterlijk: 'vijf hopen') of de vijf groepen van bestaan is een in het boeddhisme vaak voorkomende onderverdeling van de bestaansdelen, geledingen of aspecten van de mens. Soms spreekt men ook wel van de 'vijf groepen waaraan gehecht wordt': pancupadanakhandha (Pali).
  • En el marco del budismo, los cinco agregados son los procesos en que se clasifica toda la experiencia individual de cada persona.En ellos no existe un sí-mismo (alma o esencia de la persona).En vez de ello el individuo es visto como un complejo cuerpo-mente, el cual existe por un flujo de procesos interdependientes o dharmas (las unidades básicas de un fenómeno, que no deben confundirse con el dharma, que son las enseñanzas o la ley natural).Estos agregados o agrupación de dharmas se llaman skandha (en idioma sánscrito) y khandha (en pāḷí)Generalmente se llega a un corolario metafísico: lo que en Occidente se conoce como persona, está hecha de estos cinco agregados.En la tradición budista theravāda, el sufrimiento aparece cuando la persona se identifica o apega a un agregado; por lo tanto, el sufrimiento se extinguiría al deshacer los apegos a los agregados.La tradición budista Mahayana agrega que la libertad espiritual se alcanza al penetrar profundamente en la naturaleza vacía de todos los agregados.Fuera de los conceptos didácticos budistas, skandha significa ‘fardo, montón, masa, tronco de árbol’.
  • 五蘊(ごうん、サンスクリット: पञ्च स्कन्ध pañca skandha、パンチャスカンダ)とは、部派仏教における一切法の分類である三科(五蘊・十二処・十八界)の中の第一。
  • No budismo, os agregados (em sânscrito, skanda) são cinco: Forma material (rupa) Sentimento (vedana) Vontade (samskara) Percepção (samjna) Consciência (vijnana)Da combinação desses cinco agregados, forma-se um corpo que, ilusoriamente, chamamos de "eu" e, de certa forma, todo o mundo visível.A cada agregado, corresponde um dos Cinco Budas da Meditação, que dissipa a ilusão correspondente ao agregado.
  • In Buddhist phenomenology and soteriology, the skandhas (Sanskrit) or khandhas (Pāḷi), aggregates in English, are the five functions or aspects that constitute the sentient being. The Buddha teaches that nothing among them is really "I" or "mine".In the Theravada tradition, suffering arises when one identifies with or clings to an aggregate.
  • Skandhy (sanskrt: paňča-skandha, páli: paňča-khandha; doslova: „pět svazků“ nebo „pět hromad“) označují pět skupin jevů, z nichž se podle buddhismu skládá individuální existence.
  • Nella dottrina buddhista i cinque skandha (in sanscrito o khandha in pāli) sono i costituenti della persona empirica, che è tradizionalmente scomposta nei cinque aggregati (pāli: pañcakkhandha, sans. pañca skandha, 五蘊 cin. wǔyùn, giapp.
  • 5온(五蘊, पालि: pañca khandha, 산스크리트어: pañca-skandha)은 불교에서 생멸 · 변화하는 모든 것, 즉 모든 유위법(有爲法)을 구성하고 있다고 보는 색(色) · 수(受) · 상(想) · 행(行) · 식(識)의 다섯 요소를 말한다. 이들을 각각 색온(色蘊: 육체, 물질) · 수온(受蘊: 지각, 느낌) · 상온(想蘊: 표상, 생각) · 행온(行蘊: 욕구, 의지) · 식온(識蘊: 마음, 의식)이라고도 부른다.
  • Пять скандх (кхандх) или «групп привязанности», Паньчаскандхи (пали. pañcakhandhā IAST, санскр. पञ्चस्कन्धी, pañcaskandhī IAST) — пять составляющих, необходимых для создания личности, в соответствии с феноменологией буддизма. Другими словами, совокупность пяти скандх является «Я» индивидуума, в терминологии Юнга — самость.
  • Dalam Fenomenologi dan soteriologi Agama Buddha, lima skandha (Sanskrit) atau khandha (Pali) adalah lima "kelompok" yang menggolongkan semua kejadian individu, yang oleh karenanya tidak ada "inti" yang dapat ditemukan.Pada tradisi Theravada, Penderitaan timbul ketika seseorang mengenalinya dengan atau dengan kata lain kemelekatan akan suatu kelompok; oleh karena itu penderitaan padam dengan melepaskan keterikatan terhadap kelompok-kelompok.
  • Budist yazında skandha (Sanskrit) veya khandha (Pāli, Türkçe karşılığı küme) benlik duygusuna temel teşkil eden, ve bu duyguya bağımlılığa neden olan beş tür olgudan her birine verilen addır.Günümüz yazarları tarafından beş küme, genelde "bir fiziksel ve dört zihinsel" küme olarak tanımlanmaktadır. Abhidhamma gibi geleneksel Budist yazında ise, bir fiziksel küme (form), üç zihinsel faktör (duyu, algı ve zihinsel oluşumlar) ve bilinç olarak sınıflandırılır.
  • Die Fünf Skandhas (Sanskrit: pañca upādānaskandhāḥ, Pāli: khandha, Deutsch: Anhäufung), sind ein Begriff des Buddhismus. Die Skandhas sind im Einzelnen die Empfindungen des materiellen Körpers mit seinen Sinnesorganen, die Gefühle, die Wahrnehmung, die Geistesformationen, und schließlich das Bewusstsein.
  • Pięć skupisk (skupisko; sans. स्कन्ध skandha; pali khandha; tyb. ཕུང་པོ་ལྔ་, Wylie: phung po lnga; chiń. 蘊 yùn; - nagromadzenie; agregat) – skupiska (skandhy) w buddyzmie są zbiorami stosowanymi przez buddę w celu klasyfikowania wielu rozmaitych fizycznych i mentalnych zjawisk na poziomie pięciu psychofizycznych komponentów lub inaczej pięciu tzw. skupisk lgnięcia (pali pañcupadanakkandha), które tworzą każdą istotę w sansarze, tj.
rdfs:label
  • Skandha
  • Cinco agregados
  • Cinco agregados
  • Khandha
  • Pięć skupisk
  • Skandha
  • Skandha
  • Skandha
  • Skandha
  • Skandha
  • Vijf khandhas
  • Пять скандх
  • 五蘊
  • 오온
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of