アストゥリアス王国Reinu d'AsturiesAsturorum Regnum国の標語: Hoc Signo Tuetur Pius, Hoc Signo Vincitur Inimicusアストゥリアス王国の位置アストゥリアス王国(アストゥリアスおうこく、アストゥリアス語: Reinu d'Asturies、スペイン語: Reino de Asturias、ラテン語: Asturorum Regnum)は、イベリア半島にかつて存在した王国。711年(または712年)、グアダレーテの戦いでイベリア半島をイスラーム勢力(ウマイヤ朝)が征服し、西ゴート王国が滅亡した。この際、イスラームへの抵抗を続けた西ゴート王国の貴族ペラーヨは、イベリア半島北西部にまで逃れ、在地のアストゥリアス人勢力と結んで、アストゥリアス王国を建国した。イスラーム勢力の攻撃を受けるが、722年頃にコパドンガの戦いで勝利して独立を保つと、カンガス・デ・オニスを都として支配を固めた。アルフォンソ2世の時代にガリシア地方へと版図を拡大し、聖ヤコブを守護聖人とするサンティアゴ大聖堂を設けた。また、カンガス・デ・オニスにかわりオビエドを支配の拠点とした。このころより、イスラーム勢力に対する反撃が進められた。ガルシア1世の時代に、都はオビエドからレオンへと遷された。これ以降の王国はレオン王国と称される。

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • アストゥリアス王国Reinu d'AsturiesAsturorum Regnum国の標語: Hoc Signo Tuetur Pius, Hoc Signo Vincitur Inimicusアストゥリアス王国の位置アストゥリアス王国(アストゥリアスおうこく、アストゥリアス語: Reinu d'Asturies、スペイン語: Reino de Asturias、ラテン語: Asturorum Regnum)は、イベリア半島にかつて存在した王国。711年(または712年)、グアダレーテの戦いでイベリア半島をイスラーム勢力(ウマイヤ朝)が征服し、西ゴート王国が滅亡した。この際、イスラームへの抵抗を続けた西ゴート王国の貴族ペラーヨは、イベリア半島北西部にまで逃れ、在地のアストゥリアス人勢力と結んで、アストゥリアス王国を建国した。イスラーム勢力の攻撃を受けるが、722年頃にコパドンガの戦いで勝利して独立を保つと、カンガス・デ・オニスを都として支配を固めた。アルフォンソ2世の時代にガリシア地方へと版図を拡大し、聖ヤコブを守護聖人とするサンティアゴ大聖堂を設けた。また、カンガス・デ・オニスにかわりオビエドを支配の拠点とした。このころより、イスラーム勢力に対する反撃が進められた。ガルシア1世の時代に、都はオビエドからレオンへと遷された。これ以降の王国はレオン王国と称される。
  • Królestwo Asturii – pierwsze państwo chrześcijańskim założone na Półwyspie Iberyjskim po najeździe arabskim w 711 roku. Królestwo zostało założone przez wizygockiego arystokratę Pelagiusza w 718 roku. Asturia na przełomie IX i X wieku przekształciła się w Królestwo Leónu.
  • Asturie (špan. Asturias) je historické území v severozápadním Španělsku, při pobřeží Biskajského zálivu; dnes autonomní oblast Asturias o rozloze 10 565 km2 (centrum Oviedo).Ve starověku bylo území osídleno Astury (odtud jméno), kteří dlouho kladli odpor římské expanzi. Teprve v letech 25 – 19 př. n. l. byla Asturie začleněna do Hispánie (Tarraconensis). V 5. století se stala součástí Svébské, posléze v 6. století Visigótské říše.Na začátku 8. století probíhala ve Vizigótské říši občanská válka, v níž proti sobě stály dva velké soupeřící rody: Chindasvintův a Wambův. Wambovi potomci, bojující na straně krále Aquily (711 – 714), požádali o pomoc muslimy, kteří se právě dostali do Ceuty, aby svrhli z trůnu krále Rodriga (Rodericha, 710 – 711). V noci na 28. dubna 711 se v místě, kde o několik staletí později vznikl Gibraltar, vylodil muslim Tárik (asi 7 000 mužů), aby pomohl stoupencům Witizy proti vizigótskému králi Rodrigovi. Ráno vyrazili pochodem přes písečný pás, oddělující skalnatý vrchol od pevniny, a obsadil území v širokém kruhu kolem městečka, dnes zvaného Algeciras. Vojska se střetla v bitvě u Guadalete (19. červenec 711), v níž Rodrigo padl; vizigótská armáda se rozpadla. Po této bitvě organizovaný odpor prakticky ustal a Tárik poté dobyl město Écija a přes Jaén táhl k Toledu, kam vítězně vstoupil 11. listopadu. Následujícího roku (v srpnu 712) se v Algecirasu vylodil Músá ibn Nusajr (asi 5 000 mužů), dobyl Sevillu a Méridu (712) a společně s Tárikem pak obsadil města Zaragozu (714) a Lugo. Al-Hurr se zmocnil dnešního Katalánska (716 – 719); as-Samh dobyl Narbonne (720) a Anbasa dokončil obsazení vizigótské Septimánie dobytím Carcassonne a Nîmes (720).Po arabském vpádu na Pyrenejský poloostrov roku 711 ustupovala část křesťanského obyvatelstva do údolí Pyrenejí. Uprchlíci se spojili s kmeny v Asturských horách a navarrsko-aragonských Pyrenejích s jediným významným městem Pamplonou, jež byla do té doby vojenskou enklávou vizigótské moci v nepřátelské baskické zemi. V roce 718 se vůdce skupiny uprchlíků, vizigótský šlechtic Pelayo, lat. Pelagius (718 – 737), postavil do čela Astuřanů, kteří si jej zvolili za svého krále. Pod jeho vedením přibyly útoky na muslimské posádky. V roce 722 (nebo možná v roce 724, nebo brzy po roce 718) Emír přikázal Munuzovi, aby se svým vojskem z gijónské posádky zničil asturské rebely a zajistil tak maurskou kontrolu nad tímto regionem. Toto vojsko bylo poraženo v bitvě u Covadongy, která však pravděpodobně byla jen malým incidentem mezi dvěma nevelkými skupinami (počet všech bojovníků nepřesáhl dvě stě). Ale v každém případě to bylo významné první střetnutí, v němž křesťané porazili muslimy, kteří nad nimi už deset let vítězili. Druhým králem Asturie byl jediný Pelayův syn Favila (737 – 739). O Favilovi toho příliš nevíme, sídlo měl v Cangas de Onís, prvním hlavním „městě“ Asturie.Asturie nabyla skutečného významu za Alfonse I. (739 – 757), Pelayova zetě. Vzhledem k tomu, že asturské hory byly řídce obydlené, procestoval Alfonso I. celé povodí řeky Duera a z části i Miňa a Ebra, vyhledal křesťanské osadníky a přestěhoval je do Asturie, která pak zahájila opevňování území, na němž řeku Ebro svírají výběžky Kantaberského a Iberského pohoří a kudy by córdobští muslimové mohli zaútočit na asturské království. V oblasti Celloriga, Hara, Pancorba a Llantarónu vyrostly hrady (latinsky castella) a kolem roku 800 se starému území Bardulie začalo říkat Castella, později Castilla (Kastilie).Asturie zprvu neměla jediné město (Oviedo bylo založena až později), ale po vzniku „duerské pustiny“ a po vybudování hradů v Conchas de Haro, jediném přechodu, který muslimové mohli použít proti Asturii, se brzy konsolidovalo. Ve stopách Alfonse I. pokračoval jeho nejstarší syn Fruela I. (757 – 768), který potlačil povstání Basků. Během své vlády založil Oviedo, které se poté stalo hlavním městem Asturie. Byl zavražděn v Cangas de Onis. Nástupcem se stal jeho bratranec Aurelius (768 – 774). Po jeho nevýrazné vládě nastoupil na trůn velmož Silo (774 – 783), zeť Alfonse I. Přenesl hlavní město z Cangas de Onis do strategicky výhodné Pravie. Po jeho smrti se trůnu zmocnil nemanželský syn Alfonse I. Mauregatus (783 – 788). O jeho vládě nejsou podrobné informace. Po Mauregatově smrti byl zvolen na shromáždění šlechticů Bermudo I. (788 – 791), syn Fruely. Za jeho vlády trpělo království nájezdy muslimů z Álavy a Galicie. Po prohrané bitvě u Burbie byl Bermudo pravděpodobně přinucen abdikovat.Alfonso II. (791 – 842) získal vládu za podpory šlechtické skupiny odmítající příznivé vztahy s córdobským emirátem. Odvetou byly každoroční útoky muslimských vojsk na Asturii v letech 792 – 805. Alfonso II. v roce 798 dobyl Lisabon a zvítězil v bitvách u Narónu a Ancea (825). Díky těmto vítězstvím začalo znovuosidlování horního povodí Ebra a povodí řek Tambre a Ully v Galicii. Opevnil komunikace vedoucí z Córdoby do Asturie po staré římské silnici ze Zaragozy do Astorgy a pobřežní cestu. V povodí Ebra byly nově osídleny Taranco a Burceňa (800). Přenesl své hlavní sídlo z Pravia do Ovieda, kde založil biskupství. Podporoval vizigótské politické a kulturní tradice (například odlišnou liturgii), které upevňovaly autoritu Asturie jako nástupce království Vizigótů na počátku reconquisty. Nástupcem Alfonse II. se stal Ramiro I. (842 – 850), syn Bermuda I. Aby se stal králem, musel nejprve porazit uzurpátora Nepociana v bitvě u mostu v Cornellaně. Během jeho neklidné vlády odrážel jak muslimské útoky, tak útoky Vikingů, kteří v té době pustošili Pyrenejský poloostrov. Roku 844 porazil córdobského emíra Abdurrahmana II. v bitvě u Clavija. Ramiro I. zrušil vizigótskou tradici volených králů, která povolovala, aby se králem stal jakýkoli člen vládnoucího rodu. Příštím králem se tedy měl stát vždy prvorozený syn. Ramiro I. zemřel v Linu a nástupcem se stal jeho syn Ordoňo I. (1. ledna 850 – 866). Brzo po nástupu na trůn musel potlačit povstání Basků. Po návratu do Ovieda se dozvěděl, že muslimové chystají útok na Vardulias. Než muslimové stihli zaútočit, Ordoňo se s nimi setkal blízko řeky Ebro a porazil je. Pomáhal mozarabským rebelům v bitvě u Guadacelete (854), která však skončila vítězstvím emíra Muhammada I. Podporoval znovuosídlení měst v „duerské pustině“ Túy, Astorgy, Orete, Amayi (všechna v roce 854) a Leónu (856).Alfonso III. Veliký (866 – 910) pokračoval úspěšně v reconquistě proti córdobskému emirátu. Dobyl a znovuosídlil území až k linii Duera a Mondega a opevnil místa, kde staré římské cesty přetínaly jmenované řeky nebo jejich přítoky. Křesťané obratně využili potíží córdobských emírů a opět se usadili v Portu (868), Cei (875), Sahagúnu (880), Coimbře (881), Burgosu (884), Zamoře (893) a Toru (900). Od této doby byla v rukou asturských křesťanů některá města římského původu; ale městský život se tam ještě nezrodil. Spíše než města to byly velké vesnice obývané rolníky a chovateli dobytka. Po vzpourách Basků (867) a Galicijců Alfonso III. přenesl centrum království z Ovieda do města Leónu, který se stal hlavním městem nového útvaru království Asturie – León. Inicioval sepsání kroniky tzv. biskupa Šebestiána (obsahuje dějiny Vizigótů a začátku reconquisty). Okolo roku 869 Alfonso uzavřel spojenectví s Pamplonským (Navarrským) královstvím, které stvrdil sňatkem s Jimenou Pamplonskou, pravděpodobně dcerou krále Garcíi Íñigueze. Když Alfonso III. zemřel, království bylo rozděleno: nejstarší syn García (910 – 914) získal León, druhý syn Ordoňo II. (910 – 924) získal Galicii a třetí syn Fruela II. (910 – 925) získal původní Asturii. Jako král asturský měl za úkol sjednotit oblast zvanou Kastilie. Sám byl dvakrát ženatý, poprvé s ženou neznámého původu zvaná Nunila nebo Nunilona (pozdější zdroje z ní udělali členku dynastie Basků Jimenezů, ale je to nepodložené). Jeho druhá žena, Urraca, byla podle historika Ibn Hazma (994 – 1064), dcerou Banu Qasi správce malého města Tudela. Vzali se roku 917. Fruela udržoval dobré vztahy se svým bratrem Ordoňem. Když Ordoňo (po smrti Garcii spojil Galicii s Leónem) v roce 924 zemřel, velmoži ignorovali jeho dědictví a zvolili Fruela králem. Fruela nebyl oblíbený u šlechty a jeho volba byla zpochybněna, někteří ho viděli jako uzurpátora. Zavraždil Gebulda a Aresinda, syny Olmunda, který odvozoval svůj původ od krále Witizy. Proto jeden kronikář uvádí, že byl odsouzen k vládě pouhých 14 měsíců. Podle historika Ramóna Menendéze Pidala odešel do exilu za biskupem Fruniminem Leónským, příbuznému Olmonda. V každém případě vládl více jak čtrnáct měsíců a zemřel brzy v létě roku 925, pravděpodobně na malomocenství. V té době byla Asturie a Galicie už jen součástí Leónu. Po sloučení Leónu a Kastilie (1230) a vytvoření kastilské koruny byla Asturie omezená na úzký pruh pobřeží a jmenována knížectvím. Význam Asturie pro začátky reconquisty jí však až do 19. století zaručoval řadu výsad (v letech 1338 – 1823 měl následník v Kastilii, respektive pak ve Španělsku titul prince Asturského). Poté bylo roku 1833 knížectví Asturie zrušeno a území se stalo provincií Oviedo (se stejnojmenným centrem). Ve 20. letech 20. století zesílilo hnutí za autonomii a Asturie se stala oporou levicového hnutí ve Španělsku (ozbrojené povstání 1934, po tuhém odporu dobyta Frankem v letech 1936 – 1937). Od konce 70. let, respektive od roku 1982 má autonomní statut.
  • O Reino das Astúrias foi a primeira região da Península Ibérica que se libertou do domínio dos Mouros quando da invasão por estes da Península Ibérica. Protegidos por uma imponente cadeia montanhosa, os cristãos que escaparam à conversão islâmica imposta pela invasão dos Mouros refugiaram-se naquele pequeno território do norte da península, a partir do qual dariam início ao processo de Reconquista Cristã, inicialmente mediante pequenas escaramuças, até aos confrontos directos com os estandartes dos vários reinos cristãos que se foram formando.Foi, portanto, a primeira entidade política cristã estabelecida na península depois da capitulação do Reino Visigótico, na sequência da morte de Rodrigo, último rei visigodo, na batalha de Guadalete. A designação de Reino das Astúrias foi inicialmente ostentada por Pelágio das Astúrias. Em 910, como a Reconquista fez alargar muito o seu território, este foi dividido pelos filhos do Rei Afonso III, o Grande. Tendo Fruela ficado com as Astúrias, Ordonho com o Galiza e Garcia com o Reino de Leão.Em determinada altura a Galiza e as Astúrias estiveram integradas no reino de Leão, dada a morte sem descendentes dos seus soberanos, tendo o rei Fruela passado a controlar toda a vasta área do Noroeste Peninsular cristão.Mas, ao conquistar cada vez mais área para si, na verdade acabaram depois por separar de novo. Mais tarde, podemos considerar que a partir dele surgiram outros reinos como o Reino de Navarra, Aragão e Castela que derivou em Reino de Leão e Castela e o Condado Portucalense, subsequentemente Reino de Portugal.
  • The Kingdom of Asturias (Latin: Regnum Asturorum) was a kingdom in the Iberian peninsula founded in 718 by Visigothic nobleman Pelagius of Asturias. It was the first Christian political entity established following the conquest of the Visigothic kingdom by the Islamic Umayyad Caliphate in 718, or probably 722. That year Pelagius defeated an Umayyad patrol at the Battle of Covadonga, in what is usually regarded as the beginning of the Reconquista. The Kingdom of Asturias transitioned to the Kingdom of León in 924, when Fruela II became king with his royal court in León.
  • Il Regno delle Asturie fu la più antica entità politica cristiana che si stabilì nella penisola Iberica dopo il collasso del regno Visigoto. Questo seguì la disfatta di re Rodrigo nella battaglia di Guadalete e della successiva conquista islamica della penisola Iberica.Nel 1985 i suoi monumenti vennero dichiarati dall'UNESCO patrimonio dell'umanità.
  • Asturiasko Erresuma Visigodoen Erresumaren desagertzea eta gero, Iberiar Penintsulako lehen erresuma kristaua (718-925). Iberiar Penintsulako Errekonkista erresuma honek hasi zuen, Don Pelaio erregea buru zuela. Hiriburua Oviedotik Leonera aldatzean, Asturiasko Erresuma Leongo Erresuma bilakatu zen.
  • Het Koninkrijk Asturië (Latijn: Regnum Asturorum) was een koninkrijk op het Iberisch Schiereiland dat gesticht werd in 718 door Visigotische edelen onder leiding van Don Pelayo. Het was de eerste christelijke politieke entiteit die gesticht werd na de val van het Visigotische rijk na de islamitische verovering van Hispania. In 722 versloeg Don Pelayo de Omajjaden bij de Slag bij Covadonga, die het prille begin inluidde van de Reconquista. Het koninkrijk bleef bestaan tot 924, toen Fruela II koning werd van León.
  • 아스투리아스 왕국(라틴어: Asturorum Regnum)은 스페인 북서부지방에 존속했었던 기독교 국가이다.서고트 왕국의 장군 펠라요가 옴미아드 왕조의 군대를 격파하고 왕위에 오른 718년을 왕국의 성립년으로 정하였다. 794년 알폰소 2세(재위 791∼842)가 수도를 오비에도로 옮겼으며, 914년 오르도뇨 2세가 수도를 평야인 레온으로 옮겨 레온 왕국을 창건하였다. 이 왕국은 이베리아 이슬람 왕조에 굴복하지않고 200년간 존속했고 레온 왕국으로 계승되었다. 아스투리아스 왕국의 정치적 세력은 그리 강하지 않았으나 체계적인 교회 조직을 확립하여 고대 로마의 문화 위에 게르만 문화·서고트 문화·비잔틴 양식·롬바르드 등의 요소를 융합한 독자적인 건축양식을 만들어냈다.
  • Este artículo trata del Reino de Asturias histórico (718–925). Para consultar información sobre la actual comunidad autónoma véase el artículo sobre el Principado de Asturias.
  • Das Königreich Asturien (lateinisch Asturorum regnum) war der erste christliche Staat, der nach der muslimischen Eroberung der Iberischen Halbinsel (711–719) von rebellierenden Einheimischen geschaffen wurde. Es entstand aus dem zunächst winzigen Machtbereich des erfolgreich gegen die Muslime kämpfenden westgotischen Adligen Pelayo (lateinisch Pelagius). Alfons I. (739–757) schuf die territoriale Grundlage für das Überleben und die weitere Expansion des asturischen Königreichs. Den Höhepunkt seiner Macht erlangte das Königreich unter Alfons III. (866–910). Alfons III. verlegte die Hauptstadt von Oviedo nach León und stellte damit die Weichen für die Entstehung des künftigen Königreichs León. Nach seiner Entmachtung im Jahr 910 wurde das asturische Königreich in drei Teilreiche (León, Galicien und Asturien) aufgeteilt. Nach der Wiedervereinigung im Jahr 924 bestand es als Königreich León fort.
  • El Regne d'Astúries va ser la primera entitat política cristiana establerta a la Península Ibèrica després del col·lapse del regne de Toledo després de la mort del rei Roderic a la batalla de Guadalete i la subsegüent invasió musulmana. El regne va durar des de l'any 718, any en el qual es coronà el rei Pelai I, fins al 925, quan Fruela II va accedir al tron del Regne de Lleó.
  • Кралство Астурия (на испански: Reino de Asturias) е историческа държава в северозападната част на Иберийския полуостров, основана през 718 г. и просъществувало до 925 г. Кралство Астурия е първата християнска държава на Иберийския полуостров след завладяването му от маврите.Основател и първи крал на Астурия е вестготът Пелайо (Пелагий), който през 718 г. въстава срещу управлението на Омаядите и им нанася военно поражение в битката при Кавадонга, която се приема за начало на Реконкистата.До Рамиро I Астурия е изборна монархия, а след него – наследствена. След смъртта на Алфонсо ІІІ Велики Астурия се разделя на три части: Кралства Астурия, Леон и Галисия. Кралство Астурия просъществува до 925 г., когато крал Фруел II става крал на Леон и присъединява земите на Астурия към тези на Леон.
  • Королевство Астурия (астурлеон. Reinu d'Asturies) — первое христианское государство, образованное на Пиренейском полуострове после завоевания мусульманами маврами в 718 году.Королевство было основано Пелайо, знатным вестготом, предположительно бывшим телохранителем вестготского короля Родериха, который восстал против мавританского правления в Астурии в 718 году.Вскоре после этого он нанёс поражение маврам в битве при Ковадонге — событии, которое вероятно относится к лету 722 года, хотя некоторые источникиШаблон:Какие? датируют его 718 годом, а некоторыеШаблон:Какие? — 721 годом. Эта дата формально считается началом Реконкисты, тем не менее, в VIII веке на полуострове не было реальной силы способной противостоять арабам. Пелайо был избран королём маленького королевства, включавшего в себя гористую территорию северо-западной части Испании, западнее Страны Басков, также сохранившей независимость от арабов.Основанная Пелайо Астурийская династия постепенно расширяла границы королевства, пока вся северо-западная Испания не вошла в его пределы примерно к 775 году.В правление Альфонсо II (791—842) королевство продолжило экспансию на юг, почти до Лиссабона (Португалия).Королевство было известно как Астурия до 924 года, затем оно стало называться Королевством Леон. Под этим именем оно существовало, пока не вошло в Королевство Кастилия в 1230 году, когда Фердинанд III Кастильский стал единым королём обоих королевств.
dbpedia-owl:blazon
  • Emblema del Reino de Asturias.svg
dbpedia-owl:capital
dbpedia-owl:description
  • http://fr.dbpedia.org/resource/Royaume_des_Asturies__2
  • http://fr.dbpedia.org/resource/Royaume_des_Asturies__1
dbpedia-owl:event
dbpedia-owl:existence
dbpedia-owl:language
dbpedia-owl:mapCaption
  • Localisation du royaume en Europe
dbpedia-owl:motto
  • Hoc signo tuetur pius. Hoc signo vincitur inimicus (latin)
  • Par ce signe est protégé le pieux. Par ce signe est vaincu l'ennemi (français)
dbpedia-owl:nextEntity
dbpedia-owl:previousEntity
dbpedia-owl:religion
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wholeArea
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 492131 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 106351 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 635 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 108128776 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:annéeDébut
  • 718 (xsd:integer)
prop-fr:annéeFin
  • 910 (xsd:integer)
prop-fr:blason
  • Emblema del Reino de Asturias.svg
prop-fr:blasonLien
  • Symbole préhéraldique des Asturies
prop-fr:blasontaille
  • 55 (xsd:integer)
prop-fr:capitale
prop-fr:carte
  • Location of the Kingdom of Asturias.PNG
prop-fr:devise
  • Par ce signe est protégé le pieux. Par ce signe est vaincu l'ennemi
  • Hoc signo tuetur pius. Hoc signo vincitur inimicus
prop-fr:evt
  • Couronnement de Pélage comme Prince des Asturies
  • Division du royaume par Alphonse III
prop-fr:evt1Date
  • 718 (xsd:integer)
prop-fr:evt2Date
  • 910 (xsd:integer)
prop-fr:fr
  • Fortún Ochoiz
prop-fr:gouvernement
prop-fr:lang
  • en
prop-fr:langues
  • latin , protoroman asturien au cœur du royaume, basque et protoroman castillan et galaïco-portugais aux extrémités orientale et occidentale du royaume. Possibles enclaves linguistiques mozarabes dans la vallée du Duero et brittoniques au nord de la Galice.
prop-fr:leadera
prop-fr:leadera1Date
  • 718 (xsd:integer)
prop-fr:leadera2Date
  • 866 (xsd:integer)
prop-fr:légende
  • Localisation du royaume en Europe
prop-fr:nom
  • ( Asturorum Regnum)
  • ( Reinu d'Asturies)
prop-fr:nomFrançais
  • Royaume des Asturies
prop-fr:p
prop-fr:religion
prop-fr:s
  • 20 (xsd:integer)
prop-fr:superficieDate
  • 910 (xsd:integer)
prop-fr:texte
  • Fortún Ochoiz
prop-fr:titreLeadera
prop-fr:trad
  • Fortún Ochoiz
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
georss:point
  • 43.3625 -5.843055555555556
rdf:type
rdfs:comment
  • アストゥリアス王国Reinu d'AsturiesAsturorum Regnum国の標語: Hoc Signo Tuetur Pius, Hoc Signo Vincitur Inimicusアストゥリアス王国の位置アストゥリアス王国(アストゥリアスおうこく、アストゥリアス語: Reinu d'Asturies、スペイン語: Reino de Asturias、ラテン語: Asturorum Regnum)は、イベリア半島にかつて存在した王国。711年(または712年)、グアダレーテの戦いでイベリア半島をイスラーム勢力(ウマイヤ朝)が征服し、西ゴート王国が滅亡した。この際、イスラームへの抵抗を続けた西ゴート王国の貴族ペラーヨは、イベリア半島北西部にまで逃れ、在地のアストゥリアス人勢力と結んで、アストゥリアス王国を建国した。イスラーム勢力の攻撃を受けるが、722年頃にコパドンガの戦いで勝利して独立を保つと、カンガス・デ・オニスを都として支配を固めた。アルフォンソ2世の時代にガリシア地方へと版図を拡大し、聖ヤコブを守護聖人とするサンティアゴ大聖堂を設けた。また、カンガス・デ・オニスにかわりオビエドを支配の拠点とした。このころより、イスラーム勢力に対する反撃が進められた。ガルシア1世の時代に、都はオビエドからレオンへと遷された。これ以降の王国はレオン王国と称される。
  • Królestwo Asturii – pierwsze państwo chrześcijańskim założone na Półwyspie Iberyjskim po najeździe arabskim w 711 roku. Królestwo zostało założone przez wizygockiego arystokratę Pelagiusza w 718 roku. Asturia na przełomie IX i X wieku przekształciła się w Królestwo Leónu.
  • Il Regno delle Asturie fu la più antica entità politica cristiana che si stabilì nella penisola Iberica dopo il collasso del regno Visigoto. Questo seguì la disfatta di re Rodrigo nella battaglia di Guadalete e della successiva conquista islamica della penisola Iberica.Nel 1985 i suoi monumenti vennero dichiarati dall'UNESCO patrimonio dell'umanità.
  • Asturiasko Erresuma Visigodoen Erresumaren desagertzea eta gero, Iberiar Penintsulako lehen erresuma kristaua (718-925). Iberiar Penintsulako Errekonkista erresuma honek hasi zuen, Don Pelaio erregea buru zuela. Hiriburua Oviedotik Leonera aldatzean, Asturiasko Erresuma Leongo Erresuma bilakatu zen.
  • 아스투리아스 왕국(라틴어: Asturorum Regnum)은 스페인 북서부지방에 존속했었던 기독교 국가이다.서고트 왕국의 장군 펠라요가 옴미아드 왕조의 군대를 격파하고 왕위에 오른 718년을 왕국의 성립년으로 정하였다. 794년 알폰소 2세(재위 791∼842)가 수도를 오비에도로 옮겼으며, 914년 오르도뇨 2세가 수도를 평야인 레온으로 옮겨 레온 왕국을 창건하였다. 이 왕국은 이베리아 이슬람 왕조에 굴복하지않고 200년간 존속했고 레온 왕국으로 계승되었다. 아스투리아스 왕국의 정치적 세력은 그리 강하지 않았으나 체계적인 교회 조직을 확립하여 고대 로마의 문화 위에 게르만 문화·서고트 문화·비잔틴 양식·롬바르드 등의 요소를 융합한 독자적인 건축양식을 만들어냈다.
  • Este artículo trata del Reino de Asturias histórico (718–925). Para consultar información sobre la actual comunidad autónoma véase el artículo sobre el Principado de Asturias.
  • El Regne d'Astúries va ser la primera entitat política cristiana establerta a la Península Ibèrica després del col·lapse del regne de Toledo després de la mort del rei Roderic a la batalla de Guadalete i la subsegüent invasió musulmana. El regne va durar des de l'any 718, any en el qual es coronà el rei Pelai I, fins al 925, quan Fruela II va accedir al tron del Regne de Lleó.
  • Кралство Астурия (на испански: Reino de Asturias) е историческа държава в северозападната част на Иберийския полуостров, основана през 718 г. и просъществувало до 925 г. Кралство Астурия е първата християнска държава на Иберийския полуостров след завладяването му от маврите.Основател и първи крал на Астурия е вестготът Пелайо (Пелагий), който през 718 г.
  • Das Königreich Asturien (lateinisch Asturorum regnum) war der erste christliche Staat, der nach der muslimischen Eroberung der Iberischen Halbinsel (711–719) von rebellierenden Einheimischen geschaffen wurde. Es entstand aus dem zunächst winzigen Machtbereich des erfolgreich gegen die Muslime kämpfenden westgotischen Adligen Pelayo (lateinisch Pelagius). Alfons I. (739–757) schuf die territoriale Grundlage für das Überleben und die weitere Expansion des asturischen Königreichs.
  • O Reino das Astúrias foi a primeira região da Península Ibérica que se libertou do domínio dos Mouros quando da invasão por estes da Península Ibérica.
  • Asturie (špan. Asturias) je historické území v severozápadním Španělsku, při pobřeží Biskajského zálivu; dnes autonomní oblast Asturias o rozloze 10 565 km2 (centrum Oviedo).Ve starověku bylo území osídleno Astury (odtud jméno), kteří dlouho kladli odpor římské expanzi. Teprve v letech 25 – 19 př. n. l. byla Asturie začleněna do Hispánie (Tarraconensis). V 5. století se stala součástí Svébské, posléze v 6. století Visigótské říše.Na začátku 8.
  • Королевство Астурия (астурлеон.
  • Het Koninkrijk Asturië (Latijn: Regnum Asturorum) was een koninkrijk op het Iberisch Schiereiland dat gesticht werd in 718 door Visigotische edelen onder leiding van Don Pelayo. Het was de eerste christelijke politieke entiteit die gesticht werd na de val van het Visigotische rijk na de islamitische verovering van Hispania. In 722 versloeg Don Pelayo de Omajjaden bij de Slag bij Covadonga, die het prille begin inluidde van de Reconquista.
  • The Kingdom of Asturias (Latin: Regnum Asturorum) was a kingdom in the Iberian peninsula founded in 718 by Visigothic nobleman Pelagius of Asturias. It was the first Christian political entity established following the conquest of the Visigothic kingdom by the Islamic Umayyad Caliphate in 718, or probably 722. That year Pelagius defeated an Umayyad patrol at the Battle of Covadonga, in what is usually regarded as the beginning of the Reconquista.
rdfs:label
  • Royaume des Asturies
  • Asturiasko Erresuma
  • Asturské království
  • Kingdom of Asturias
  • Koninkrijk Asturië
  • Królestwo Asturii
  • Königreich Asturien
  • Regne d'Astúries
  • Regno delle Asturie
  • Reino das Astúrias
  • Reino de Asturias
  • Астурия (королевство)
  • Кралство Астурия
  • アストゥリアス王国
  • 아스투리아스 왕국
owl:sameAs
geo:lat
  • 43.362499 (xsd:float)
geo:long
  • -5.843056 (xsd:float)
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Royaume des Asturies
is dbpedia-owl:category of
is dbpedia-owl:nextEntity of
is dbpedia-owl:previousEntity of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is prop-fr:nom of
is prop-fr:titre of
is foaf:primaryTopic of