La doctrine de la restriction mentale est une branche spéciale de la casuistique qui s'est développée à la fin du Moyen Âge et à la Renaissance ; on l'associe le plus souvent aux Jésuites.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • La doctrine de la restriction mentale est une branche spéciale de la casuistique qui s'est développée à la fin du Moyen Âge et à la Renaissance ; on l'associe le plus souvent aux Jésuites.
  • Ein geheimer Vorbehalt (auch Mentalreservation oder reservatio mentalis) liegt vor, wenn derjenige, der eine Willenserklärung abgibt, insgeheim das von ihm Erklärte nicht will. Geheim ist der Vorbehalt, wenn er vor demjenigen, dem gegenüber die Willenserklärung abgegeben werden soll, verheimlicht wird; unerheblich ist, ob Dritte Kenntnis davon haben.Eine nicht ernst gemeinte Willenserklärung, die man in der Erwartung abgibt, dass sie der Erklärungsempfänger ernst nimmt, nennt man auch böser Scherz. Ein solcher geheimer Vorbehalt ist gemäß § 116 Satz 1 BGB grundsätzlich unbeachtlich, die Willenserklärung ist also wirksam und für den, der sie abgibt, bindend.Ausnahmsweise ist die Willenserklärung jedoch nichtig, wenn der Empfänger den Vorbehalt kennt, § 116 Satz 2 BGB. Notwendig ist hierbei jedoch positive Kenntnis. Ein Kennenmüssen reicht nicht aus. Oft liegt in diesen Fällen ein Scheingeschäft vor. Dann ist nicht das Erklärte, sondern das von beiden Seiten tatsächlich Gewollte bindend vereinbart, § 117 Abs. 2 BGB. Solche Geschäfte werden mitunter in dem Bestreben geschlossen, Steuern zu sparen. Das ist allerdings riskant. Denn nach ständiger Rechtsprechung sind Willenserklärungen rechtlich nicht teilbar. Wenn die Parteien, um einen steuerrechtlichen Erfolg zu erzielen, eine bestimmte zivilrechtliche Vereinbarung treffen, können sie sich im Streitfall nicht darauf berufen, dass sie das Geschäft zivilrechtlich eigentlich so nicht gewollt haben.
  • The doctrine of mental reservation, or of mental equivocation, was a special branch of casuistry developed in the late Middle Ages and the Renaissance, and most often associated with the Jesuits.
  • Mentální rezervace (lat. reservatio mentalis) je vnitřní výhrada právně jednajícího, kterou neprojeví navenek a kterou tak druhá strana nemůže odhalit. Proto se k ní při posuzování platnosti právního jednání vůbec nepřihlíží. Jde o jeden z případů neshody vůle a jejího vnějšího projevu, podobným případem je simulovaný právní úkon. Ten je však jen předstírán, právně jednající jej učinit vůbec nechtěl, u mentální rezervace ale učiněn být chtěl, byť s vnitřní výhradou, tedy bez vůle způsobit všechny jeho právní následky.Může jít např. o uzavření smlouvy s tím, že jedna strana si mlčky a sama pro sebe vyhradí právo od ní kdykoli bez dalšího odstoupit. Taková výhrada samozřejmě nemá právních následků, když druhá strana měla vůli uzavřít smlouvu v projeveném znění a o mentální rezervaci nevěděla. Podstatné je totiž jen to, co je možné hodnotit objektivními hledisky, vůle, kterou účastník ve skutečnosti projevil. Pokud by vnitřní výhrada směřovala k podvodu na druhém účastníkovi, jen z tohoto důvodu by nešlo o automaticky neplatný právní úkon. Z principu zachování právní jistoty vyplývá, že záleží pouze na druhém účastníkovi, zda bude trvat na uzavřené smlouvě, nebo zda se dovolá její relativní neplatnosti.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 3959624 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 10090 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 44 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 101746614 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
rdfs:comment
  • La doctrine de la restriction mentale est une branche spéciale de la casuistique qui s'est développée à la fin du Moyen Âge et à la Renaissance ; on l'associe le plus souvent aux Jésuites.
  • The doctrine of mental reservation, or of mental equivocation, was a special branch of casuistry developed in the late Middle Ages and the Renaissance, and most often associated with the Jesuits.
  • Ein geheimer Vorbehalt (auch Mentalreservation oder reservatio mentalis) liegt vor, wenn derjenige, der eine Willenserklärung abgibt, insgeheim das von ihm Erklärte nicht will.
  • Mentální rezervace (lat. reservatio mentalis) je vnitřní výhrada právně jednajícího, kterou neprojeví navenek a kterou tak druhá strana nemůže odhalit. Proto se k ní při posuzování platnosti právního jednání vůbec nepřihlíží. Jde o jeden z případů neshody vůle a jejího vnějšího projevu, podobným případem je simulovaný právní úkon.
rdfs:label
  • Restriction mentale
  • Geheimer Vorbehalt
  • Mental reservation
  • Mentální rezervace
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of