Un lieu commun, du latin locus (« lieu », loci au pluriel) et communes (« communs »), est en rhétorique une figure de style fondée sur l'emploi de situations communes ou d'assertions consensuelles. On parle de manière synonymique de topos (topoi au pluriel) en référence au mot grec signifiant le « lieu ».

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • Un lieu commun, du latin locus (« lieu », loci au pluriel) et communes (« communs »), est en rhétorique une figure de style fondée sur l'emploi de situations communes ou d'assertions consensuelles. On parle de manière synonymique de topos (topoi au pluriel) en référence au mot grec signifiant le « lieu ». Le sens commun recouvre sous l'expression lieu commun l'usage d'idées reçues, qui sont la marque d'une absence totale d'originalité de la pensée, et permettent à celui qui les professe de se dispenser de tout effort de pensée. En ce sens on parle également de poncif, de platitude ou de banalités .
  • Трюи́зм (труизм) (англ. truism от true верный, правильный) — общеизвестная, избитая истина, банальность. Трюизмом считают нечто, что не может подвергаться сомнению и настолько очевидно, что упоминается лишь как напоминание, либо как риторическое или литературное высказывание.В логике суждение (высказывание) называется трюизмом, если оно не является тавтологией или теоремой, выведенной из аксиом, которые сами по себе являются истинными. Считается, что такие аналитические суждения не могут считаться трюизмами.В философии высказывание, которое не содержит достаточного условия для того, чтобы считаться истинным, может относиться к трюизмам. Например: «Солнце всходит при благоприятных условиях».Довольно часто, особенно в риторике, данный термин используют для указания на полуистинный смысл высказывания или мнения.
  • Gemeinplatz ist eine meist abwertende Bezeichnung für eine unbezweifelte Redensart oder Redewendung, die sich so abgenutzt hat, dass ihr ursprünglicher Sinn zugunsten einer Verwendung als rhetorischer Automatismus in den Hintergrund tritt. Mit der Äußerung von Gemeinplätzen kann ein starker Anspruch verbunden sein, die Ansichten der Mehrheit, der öffentlichen Meinung oder des gesunden Menschenverstands zu repräsentieren.
  • Fráze (z fr. phrase, věta) v češtině znamená ustálenou a často opakovanou větu nebo slovní obrat. V běžné řeči je dnes fráze nejčastěji synonymem pro klišé – bezmyšlenkovitě opakovanou banalitu, která se tak opotřebovala, že už nic neříká, případně může i zastírat skutečný úmysl mluvčího.Podle Aristotela patří často opakované myšlenky (topoi) do repertoáru dobrého řečníka, i když to nejsou argumenty a přesvědčují jen proto, že je posluchači už mnohokrát slyšeli. V latinské kultuře se mluvilo o loci communes čili „obecných místech“, o výrocích a tématech, s nimiž všichni souhlasí a která nikoho nezarazí. Od 19. století se hodnocení těchto obecně užívaných obratů a vět mění a dostává spíše pejorativní význam. Autoři zdůrazňují, že se jedná o náhražky myšlení, o otřelé metafory, které mohou sloužit jen k vypočítavému působení na předsudky a emoce posluchačů. První, kdo se jim výslovně kriticky věnoval, byl francouzský spisovatel Gustave Flaubert, který napsal Slovník banálních frází (Dictionnaire des idées recues). V češtině se frázím věnovali zejména Karel Poláček (Žurnalistický slovník), Karel Čapek (Kritika slov, V zajetí slov), Václav Havel (Zahradní slavnost) a Vladimír Just (Slovník floskulí).
  • Truizm (ang. truism od truth – "prawda") – stwierdzenie prawdziwe ale banalne, znane wszystkim albo zbyt błahe, aby warto było je wygłaszać. Może być użyte jako figura retoryczna. Truizmem jest np. stwierdzenie, że "woda jest mokra". W retoryce, jeśli nie chce się być posądzonym o bezkrytyczne posługiwanie się banałami, często używa się następującego zwrotu: "Truizmem byłoby stwierdzenie, że...", po czym następuje wygłoszenie tej banalnej prawdy.Pojęcie truizmu jest blisko związane z językową tautologią, a jego odpowiednikiem w logice jest tautologia.Terminem przeciwnym do truizmu jest oczywisty fałsz (ang. falsizm), którym jest np. określenie "gruszki na wierzbie".
  • El lugar común es una palabra, frase o idea considerada como un vicio del lenguaje por ser demasiado sabido o por su uso excesivo o gastado. Presenta una o varias de las siguientes características: Demuestra poca imaginación de quien la expresa. Sustituye la búsqueda de ideas originales o creativas por otras ya gastadas. Evidencia ser una copia de una idea de otro. Frecuentemente usado en el discurso político como herramienta de la demagogia para engañar o maquillar la verdad. Simplifica una idea o concepto que quizá merecería matizarse.
  • A truism is a claim that is so obvious or self-evident as to be hardly worth mentioning, except as a reminder or as a rhetorical or literary device and is the opposite of falsism.In philosophy, a sentence which asserts incomplete truth conditions for a proposition may be regarded as a truism. An example of such a sentence would be: "Under appropriate conditions, the sun rises." Without contextual support – a statement of what those appropriate conditions are – the sentence is true but incontestable. A statement which is true by definition ("All cats are mammals.") would also be considered a truism. This is quite similar to a tautology in which the conclusion of a statement is essentially equivalent to its premise, a statement that is "true by virtue of its logical form alone".The word may also be used with a different sense in rhetoric, to disguise the fact that a proposition is really just an opinion. Similarly, stating an accepted truth about life in general can also be called a truism.↑
  • Un luogo comune è un'opinione (non necessariamente "vera") o un concetto la cui diffusione, ricorrenza o familiarità ne determinano l'ovvietà o l'immediata riconoscibilità. In letteratura è detto tòpos e indica il ricorrere di un tema in un autore o in un genere letterario o artistico.Il termine deriva dalla locuzione latina locus communis, la piazza (il forum), dove le persone si incontravano e conversavano.Oltre a non essere stabile nel tempo, la diffusione di un luogo comune non è necessariamente omogenea nella popolazione: può infatti essere limitata a gruppi in base a culture, interessi, professioni, orientamenti politici.Luoghi comuni, più strettamente legati alla tradizione, possono essere i detti, i proverbi o le citazioni. Possono essere opinioni interessanti, talora acute, che legittimamente possono essere utilizzate come punto di partenza per un pensiero critico o essere pronunciate come rappresentazione di una verità inconfutabile o derivare dalla saggezza popolare.
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 57274 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 13987 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 74 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 108368039 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
prop-fr:wiktionary
  • lieu commun
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Un lieu commun, du latin locus (« lieu », loci au pluriel) et communes (« communs »), est en rhétorique une figure de style fondée sur l'emploi de situations communes ou d'assertions consensuelles. On parle de manière synonymique de topos (topoi au pluriel) en référence au mot grec signifiant le « lieu ».
  • Gemeinplatz ist eine meist abwertende Bezeichnung für eine unbezweifelte Redensart oder Redewendung, die sich so abgenutzt hat, dass ihr ursprünglicher Sinn zugunsten einer Verwendung als rhetorischer Automatismus in den Hintergrund tritt. Mit der Äußerung von Gemeinplätzen kann ein starker Anspruch verbunden sein, die Ansichten der Mehrheit, der öffentlichen Meinung oder des gesunden Menschenverstands zu repräsentieren.
  • El lugar común es una palabra, frase o idea considerada como un vicio del lenguaje por ser demasiado sabido o por su uso excesivo o gastado. Presenta una o varias de las siguientes características: Demuestra poca imaginación de quien la expresa. Sustituye la búsqueda de ideas originales o creativas por otras ya gastadas. Evidencia ser una copia de una idea de otro. Frecuentemente usado en el discurso político como herramienta de la demagogia para engañar o maquillar la verdad.
  • Fráze (z fr. phrase, věta) v češtině znamená ustálenou a často opakovanou větu nebo slovní obrat. V běžné řeči je dnes fráze nejčastěji synonymem pro klišé – bezmyšlenkovitě opakovanou banalitu, která se tak opotřebovala, že už nic neříká, případně může i zastírat skutečný úmysl mluvčího.Podle Aristotela patří často opakované myšlenky (topoi) do repertoáru dobrého řečníka, i když to nejsou argumenty a přesvědčují jen proto, že je posluchači už mnohokrát slyšeli.
  • Truizm (ang. truism od truth – "prawda") – stwierdzenie prawdziwe ale banalne, znane wszystkim albo zbyt błahe, aby warto było je wygłaszać. Może być użyte jako figura retoryczna. Truizmem jest np. stwierdzenie, że "woda jest mokra".
  • Трюи́зм (труизм) (англ. truism от true верный, правильный) — общеизвестная, избитая истина, банальность. Трюизмом считают нечто, что не может подвергаться сомнению и настолько очевидно, что упоминается лишь как напоминание, либо как риторическое или литературное высказывание.В логике суждение (высказывание) называется трюизмом, если оно не является тавтологией или теоремой, выведенной из аксиом, которые сами по себе являются истинными.
  • A truism is a claim that is so obvious or self-evident as to be hardly worth mentioning, except as a reminder or as a rhetorical or literary device and is the opposite of falsism.In philosophy, a sentence which asserts incomplete truth conditions for a proposition may be regarded as a truism.
  • Un luogo comune è un'opinione (non necessariamente "vera") o un concetto la cui diffusione, ricorrenza o familiarità ne determinano l'ovvietà o l'immediata riconoscibilità.
rdfs:label
  • Lieu commun
  • Fráze (stylistika)
  • Gemeinplatz
  • Lugar común
  • Luogo comune
  • Truism
  • Truizm
  • Трюизм
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of