Jean, mort en 425 à Aquilée (Italie), est un haut fonctionnaire romain élevé au rang d'empereur romain d'Occident en 423, considéré comme usurpateur, et éliminé dès 425 par l'intervention de Théodose II, empereur d'Orient, en faveur de son cousin Valentinien III.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • Jean, mort en 425 à Aquilée (Italie), est un haut fonctionnaire romain élevé au rang d'empereur romain d'Occident en 423, considéré comme usurpateur, et éliminé dès 425 par l'intervention de Théodose II, empereur d'Orient, en faveur de son cousin Valentinien III.
  • Флавий Иоанн (лат. Flavius Iohannes) — император-узурпатор престола Западной Римской империи в 423—425 годах.
  • Johannes († Mai 425 in Ravenna) war als Usurpator weströmischer Kaiser von 423 bis 425.
  • Ioannes, known in English as Joannes, was a Roman usurper (423–425) against Valentinian III.On the death of the Emperor Honorius (August 15, 423), Theodosius II, the remaining ruler of the House of Theodosius hesitated in announcing his uncle's death. In the interregnum, Honorius's patrician at the time of his death, Castinus, elevated Joannes as emperor.
  • Joannes ya da Ioannes, 423-425 yılları arasında Batı Roma İmparatoru III. Valentinianus'a karşı imparatorluğunu ilan etmiş olan Roma Gaspçısı.İmparator Honorius'un ölümü üzerine (27 Ağustos 423), Theodosius hanedanı'ndan geriye kalan son hükümdar II. Theodosius amcasının öldüğünü ilan etmekte hiç sakınca görmedi. Bu iki imparator arasında kalan dönemde, Honorius'un patrician'ı Castinus, Joannes'i imparator ilan etti.Joannes, seçildiği dönemde, primicerius notariorum ya da kıdemli sivil memur olarak görev yapıyordu. Procopius onun nezaketini, zekasını ve gelel yeteneklerini övmüştür. Theodosius hanedanının diğer imparatorlarından farklı olarak tüm Hıristiyan mezheplerine hoşgörü göstermiştir. Galya üzerinde kontrol sağlamakta zorlannıyordu çünkü orada bulunan eyalet pretorian prefect'i Arles kentinde askeri bir ayaklanma sonucu öldürülmüştü. Buna ilaveten Afrika eyaleti'ni kontrol altından tutan Comes Bonifacius, Roma'dan gelen tedarik filosunu da elinde tutuyordu.Joannes, Doğu Roma İmparatoru Theodosius ile bir anlaşma yapabilmeyi umudediyordu ancak II. Theodosius genç III. Valentinianus'u önce Caesar ve ardından Augustus olarak müşterek imparator atayınca (Valentinianus'un annesi Galla Placidia'nın etkisiyle), tek yapabildiği savaşı beklemek oldu. 424 yılı sonlarında, genç ancak umut vadeden yandaşlarından Aëtius'u askeri yardım alabilmek umuduyla elçi olarak Hunlar'a gönderdi. Aëtius görevi için uzaktayken, Doğu Roma İmparatorluğu'nun ordusu Thessalonica'dan İtalya'ya gitmek için ayrıldı ve kısa süre sonra ulaştığı Aquileia'da ana kampını kurdu. Askeri çabalar sonuçsuz kalınca, Ravenna garnizonu Doğu İmparatorunun oğlu Aspar tarafından ihanet etmeleri için ikna edildi. Devrik imparator Aquileia'ya getirilince önce elleri kesildi ve bir eşeğin üzerinde, kalabalığın aşağılamaları altında hipodromda dolaştırıldı. Bir süre daha devam eden hakaretler ve yaralamalar sonucu nihayet 425 yılı Haziran ya da Temmuz ayında başı kesilerek idam edildi.Joannes'im ölümünden üç gün sonra, Aëtius büyük bir Hun ordusunun başında geri döndü. Birkaç çarpışmanın ardından, Placidia ve Aëtius Batı Roma İmparatorluğu'nun gelecek otuz yıl boyunca geçerli olacak politik durumu için anlaşmaya vardılar. Hun birliklerinin paraları ödendi ve geri gönderildiler. Aetius, magister militum pozisyonunu aldı.
  • Joannes o Juan fue un usurpador romano (423-425) contra Valentiniano III.Tras la muerte del emperador Honorio el 27 de agosto de 423, Teodosio II, el representante de la dinastía teodosiana en el poder en aquel tiempo, dudó sobre si anunciar o no la muerte de su tío. En este lapso, el patricio de Honorio en el momento de su muerte, Castino, elevó a Juan a la dignidad imperial.Juan era un primicerius notariorum o sirviente civil veterano por aquel tiempo. Procopio alaba su templanza, inteligencia y habilidad general. En contra de los emperadores teodosianos, toleró todas las sectas cristianas. Su control sobre la Galia no era seguro: su prefecto pretoriano en la región fue asesinado en Arlés en una insurrección del ejército. Y el Comes Bonifacio, que controlaba las provincias africanas, retuvo el grano del imperio privando de él a Roma.Juan esperaba poder llegar a un acuerdo con el emperador Teodosio, pero cuando éste nombró al joven Valentiniano III primero César y después coemperador como Augusto (indudablemente influenciado por la madre, Gala Placidia), supo que la guerra no se haría esperar. A finales de 424, envió a uno de sus jóvenes, aunque prometedores, seguidores (Aecio) en embajada a los hunos para pedir ayuda militar.Cuando Aecio se encontraba lejos embarcado en su misión, el ejército del Imperio de Oriente dejó Tesalónica en dirección a Italia, pronto se hicieron con Aquilea, a la que convirtieron en su base. Las siguientes acciones militares no fueron concluyentes hasta que la guarnición de Rávena fue convencida para entregarlo a los imperialistas. El emperador caído fue llevado a Aquilea donde primero le cortaron la mano, fue paseado en cueros por el Hipódromo con los insultos del pueblo, y finalmente tras muchos insultos e injurias fue decapitado en junio o julio de 425.Tres días después de la muerte de Juan, Aecio volvió al frente de un importante ejército huno. Tras una escaramuza preliminar, Placidia y Aecio llegaron a un acuerdo: los hunos serían recompensados y se marcharían a sus hogares, mientras Aecio recibiría el puesto de magister militum (comandante en jefe del ejército romano). De este modo, la visión política del Imperio de Occidente para los próximos treinta años fue establecida.
  • Giovanni Primicerio (latino: Iohannes; ... – Aquileia, 425) fu usurpatore del trono dell'imperatore romano d'Occidente, a Roma, dal 423 alla sua morte.Fu riconosciuto dal Senato romano, ma non dal contemporaneo imperatore d'Oriente, Teodosio II.
  • Joannes († květen nebo červen 425) byl uzurpátor vládnoucí jako západořímský císař v letech 423 až 425.Poté, co císař Honorius 15. srpna 423 v Ravenně zemřel, nastalo v Itálii politické vakuum. Vláda nad celou říší formálně přešla na Honoriova synovce, východního císaře Theodosia II., který však nebyl schopen prosadit na Západě svoji autoritu. Tři měsíce po Honoriově smrti se proto chopil moci představený konceptních úředníků (primicerius notariorum) Joannes, prohlášený 20. listopadu 423 v Římě za augusta. Prokopios z Kaisareie ho popisuje jako člověka velmi jemné povahy, moudrého a neobyčejně ctnostného. Joannes na rozdíl od císařů theodosiovské dynastie toleroval všechny křesťany bez rozdílu. Před nástupem na trůn si zajistil podporu vůdčích představitelů armády a císařské byrokracie. Mezi jeho významné zastánce náležel především velitel vojska (magister militum) Castinus, jmenovaný Joannem za konzula pro rok 424. Na jeho stranu se připojil rovněž Aetius, ustavený do funkce správce císařského paláce (cura palatii). Joannes si přesto nedokázal zajistit úplnou kontrolu nad západořímskou říší. Jeho pretoriánského prefekta v Galii zavraždili vzbouření vojáci v Arelate (dnešní Arles). Místodržitel v severní Africe a Castinův protivník, comes Africae Bonifatius, se navíc zdráhal přiklonit k uzurpátorovi a zachovával loajalitu císařské dynastii. Vojenská expedice vypravená posléze do Afriky proti Bonifatiovi byla odražena.Joannes se diplomatickými prostředky snažil dosáhnout toho, aby Východ uznal jeho povýšení do císařské hodnosti. Ihned tedy poslal do Konstantinopole svého emisara, jemuž se ale místo přijetí na Theodosiově dvoře dostalo vypovězení do vyhnanství. Theodosius dal roku 424 jmenovat caesarem svého pětiletého bratrance Valentiniana, pobývajícího se svou matkou Gallou Placidií v konstantinopolském exilu, kam se odebrali ještě za Honoriova života. Současně se začalo připravovat východní vojsko pod velením Ardabura, jeho syna Aspara a Candidiana k invazi do Itálie. Jakmile se o tom dozvěděl Joannes, vyslal Aetia se žádostí o pomoc k Hunům, neboť Aetius mezi nimi strávil část mládí jako rukojmí.V roce 425 Ardabur vyplul s loďstvem shromážděným v Soluni směrem na západ a Aspar vytáhl po souši. Vojsko postupovalo podél pobřeží Jaderského moře na sever a dobylo dvě důležitá města, Salonu (Solin) a Aquileiu. Bouře ale rozptýlila Ardaburovu flotilu a sám její velitel upadl do zajetí, načež ho uzurpátorovi vojáci odvedli do Ravenny. Joannes se vůči němu choval vstřícně, jelikož stále doufal v možnost vyjednávání s Theodosiem. Třebaže nepříznivý vývoj událostí znejistil Aspara a Placidii, uzurpátor se rozhodl vyčkat příchodu Aetiových posil, čímž promeškal vhodnou příležitost k protiútoku. Candidianus pak obsadil četná italská města, zatímco Ardabur nahlodal věrnost Joannových přívrženců. Aspar se přiblížil k Ravenně, kde prý jakýsi pastýř provedl jeho muže bažinami obklopujícími město, a po krátkém boji se zmocnil Joanna, jehož zradili vlastní lidé. Sesazeného uzurpátora nejprve potrestali useknutím pravého zápěstí, pak ho nechali jezdit na oslu v cirku v Aquileii a nakonec popravili.Tři dny po Joannově smrti dorazil Aetius v čele početného hunského vojska do Itálie a střetl se v krvavé a nerozhodné bitvě s Asparem. Aetius se následně dohodl s nepřáteli, štědrými dary přesvědčil většinu Hunů k návratu do svých domovů a vstoupil do služeb nové západořímské vlády. V říjnu 425 byl Placidiin syn Valentinianus III. korunován v Římě císařem Západu.
  • Jan (Ioannes, ? - 425) - cesarz zachodniorzymski od 27 sierpnia 423 do maja 425 roku. Znany jako uzurpator.Jan był wysokim urzędnikiem rzymskim o nieznanym pochodzeniu. W roku 409 pełnił funkcję naczelnika biur uzurpatora, Priscusa Attale, w latach 412-413 był prefektem pretorii włoskiej. W 423 roku (roku śmierci cesarza Cesarstwa Zachodniego - Honoriusza) Jan był pierwszym notariuszem dworu (primicerius). Po kilku miesiącach, w czasie których wydawało się, że cesarz Wschodu Teodozjusz II zamierza rządzić samodzielnie, wysocy funkcjonariusze rzymscy wybrali Jana na cesarza Zachodu.Teodozjusz II nie uznał tego wyboru i zaczął organizować wyprawę zbrojną przeciw Janowi. Jan przegrał walkę i został stracony.
  • João (em latim: Ioannes) foi um usurpador romano que reinou como imperador romano do ocidente rivalizando com Valentiniano III.
  • Johannes (? - juli 425) was West-Romeins keizer van eind 423 tot de zomer van 425. Hij werd niet erkend door de Oost-Romeinse keizer Theodosius II, en wordt daarom usurpator genoemd.Toen keizer Honorius was gestorven in augustus 423 moest Theodosius II van Byzantium een opvolger aanwijzen. Dit zou Valentinianus III worden, de zoon van Galla Placidia, de zus van Honorius. Valentinianus (6 jaar oud) zat echter in Constantinopel, en er werd nogal getreuzeld. Dit gaf Iohannes, de primicerius notariorum (hoogste notaris) van Honorius de gelegenheid om de macht te grijpen in Rome. Theodosius erkende hem vanzelfsprekend niet; wel had hij magister militum Castinus en Aetius (die later Atilla de Hun zou verslaan) achter zich. Bijna het hele westelijke rijk erkende hem als keizer, de enige uitzondering was Africa.Iohannes' afkomst is totaal onbekend, en er zijn niet veel bronnen over hem. Schrijver Procopius meldt dat Iohannes zachtaardig, intelligent en vaardig was. Hij tolereerde ook alle christenen, in tegenstelling tot veel andere Theodosiaanse keizers.Iohannes wist dat als Theodosius zou ingrijpen hij geen schijn van kans had om te winnen, en probeerde daarom toenadering te zoeken. Zijn pogingen waren echter totaal vruchteloos en nadat Theodosius de jonge Valentinianus eerst tot Caesar en later tot keizer uitriep werd het duidelijk dat ingrijpen aanstaande was. In een poging om Theodosius te verslaan stuurde Iohannes Aetius naar de Hunnen om hulp te halen.De oostelijke troepen waren echter al snel in Italië. Ze landden bij Aquileia. Iohannes kon Ardabur, de leider van het leger, gevangennemen, maar behandelde hem goed, om toch te proberen Theodosius wat milder te laten stemmen. Ardabur kreeg het echter voor elkaar dat Iohannes' legioenen in Ravenna hem verrieden. Iohannes werd krijgsgevangene en vernederd en later in juli onthoofd.Drie dagen na Iohannes' dood arriveerde Aetius met een groot leger van de Hunnen. Na wat schermutselingen werd een overeenkomst gesloten door Galla Placidia en Aetius: de Hunnen werden afbetaald en naar huis gestuurd, en Aetius werd magister militum van het westelijke rijk, een positie met veel macht.
  • Йоан, или Йохан (лат. Iohannes) - узурпира императорския сан на Западната империя от август 423 до май 425.Висш дворцов чиновник по времето на Хонорий, Йоан е способен администратор, но без военен опит. След кончината на бездетния Хонорий, неговият племенник, източният император Теодосий II не определя наследник на западния трон, но и не обединява империята, вероятно изчаквайки събитията. Безвластието кара група патриции да се обединят около Йоан и да го издигнат за император в Рим. Той обаче не е одобрен нито в Константинопол, нито бива подкрепен от войските в Галия, а управителят на Картаген спира доставките на жито към Рим.Йоан е принуден да изпрати младия Аеций в Панония при хуните с молба за военна помощ. Междувременно Теодосий II, обявява невръстният си племенник Валентиниан III за съимператор на запада, което дава начало на военен конфликт между двете империи. Начело на много малка войска узурпаторът Йоан е пленен в Равена и отведен в Аквилея, където е публично изтезаван, осакатен, изложен на хиподрума качен върху магаре и накрая обезглавен.Броени дни след смъртта на Йоан, Аеций пристига в Италия начело на 60 хиляди хунски наемници. Между него и новото правителство е постигнато споразумение, съгласно което той става главнокомандващ на Западната Римска империя и регент на Валентиниан III, съвместно с майка му Гала Плацидия.
dbpedia-owl:activeYearsEndYear
  • 0425-01-01 (xsd:date)
dbpedia-owl:activeYearsStartYear
  • 0423-01-01 (xsd:date)
dbpedia-owl:predecessor
dbpedia-owl:successor
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:thumbnailCaption
  • Unsolidusen or à l'effigie de Jean.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 327902 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3940 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 46 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 108780171 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:actuel
  • Jean
prop-fr:après
  • Valentinien III
prop-fr:avant
  • Flavius Honorius
prop-fr:dateDeDécès
  • mai 425
prop-fr:fonction
prop-fr:liste
  • Liste des empereurs romains#Empereurs d'Occident après 395
prop-fr:légende
  • Un solidus en or à l'effigie de Jean.
prop-fr:nom
  • Jean
prop-fr:prédécesseur
prop-fr:règne
  • 0423-08-27 (xsd:date)
  • Empire romain d'Occident
prop-fr:règneDe
prop-fr:successeur
prop-fr:titre
  • Usurpateur romain
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
prop-fr:étatboîte
  • uncollapsed
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Jean, mort en 425 à Aquilée (Italie), est un haut fonctionnaire romain élevé au rang d'empereur romain d'Occident en 423, considéré comme usurpateur, et éliminé dès 425 par l'intervention de Théodose II, empereur d'Orient, en faveur de son cousin Valentinien III.
  • Флавий Иоанн (лат. Flavius Iohannes) — император-узурпатор престола Западной Римской империи в 423—425 годах.
  • Johannes († Mai 425 in Ravenna) war als Usurpator weströmischer Kaiser von 423 bis 425.
  • Ioannes, known in English as Joannes, was a Roman usurper (423–425) against Valentinian III.On the death of the Emperor Honorius (August 15, 423), Theodosius II, the remaining ruler of the House of Theodosius hesitated in announcing his uncle's death. In the interregnum, Honorius's patrician at the time of his death, Castinus, elevated Joannes as emperor.
  • Giovanni Primicerio (latino: Iohannes; ... – Aquileia, 425) fu usurpatore del trono dell'imperatore romano d'Occidente, a Roma, dal 423 alla sua morte.Fu riconosciuto dal Senato romano, ma non dal contemporaneo imperatore d'Oriente, Teodosio II.
  • João (em latim: Ioannes) foi um usurpador romano que reinou como imperador romano do ocidente rivalizando com Valentiniano III.
  • Johannes (? - juli 425) was West-Romeins keizer van eind 423 tot de zomer van 425. Hij werd niet erkend door de Oost-Romeinse keizer Theodosius II, en wordt daarom usurpator genoemd.Toen keizer Honorius was gestorven in augustus 423 moest Theodosius II van Byzantium een opvolger aanwijzen. Dit zou Valentinianus III worden, de zoon van Galla Placidia, de zus van Honorius. Valentinianus (6 jaar oud) zat echter in Constantinopel, en er werd nogal getreuzeld.
  • Jan (Ioannes, ? - 425) - cesarz zachodniorzymski od 27 sierpnia 423 do maja 425 roku. Znany jako uzurpator.Jan był wysokim urzędnikiem rzymskim o nieznanym pochodzeniu. W roku 409 pełnił funkcję naczelnika biur uzurpatora, Priscusa Attale, w latach 412-413 był prefektem pretorii włoskiej. W 423 roku (roku śmierci cesarza Cesarstwa Zachodniego - Honoriusza) Jan był pierwszym notariuszem dworu (primicerius).
  • Joannes o Juan fue un usurpador romano (423-425) contra Valentiniano III.Tras la muerte del emperador Honorio el 27 de agosto de 423, Teodosio II, el representante de la dinastía teodosiana en el poder en aquel tiempo, dudó sobre si anunciar o no la muerte de su tío. En este lapso, el patricio de Honorio en el momento de su muerte, Castino, elevó a Juan a la dignidad imperial.Juan era un primicerius notariorum o sirviente civil veterano por aquel tiempo.
  • Йоан, или Йохан (лат. Iohannes) - узурпира императорския сан на Западната империя от август 423 до май 425.Висш дворцов чиновник по времето на Хонорий, Йоан е способен администратор, но без военен опит. След кончината на бездетния Хонорий, неговият племенник, източният император Теодосий II не определя наследник на западния трон, но и не обединява империята, вероятно изчаквайки събитията. Безвластието кара група патриции да се обединят около Йоан и да го издигнат за император в Рим.
  • Joannes († květen nebo červen 425) byl uzurpátor vládnoucí jako západořímský císař v letech 423 až 425.Poté, co císař Honorius 15. srpna 423 v Ravenně zemřel, nastalo v Itálii politické vakuum. Vláda nad celou říší formálně přešla na Honoriova synovce, východního císaře Theodosia II., který však nebyl schopen prosadit na Západě svoji autoritu. Tři měsíce po Honoriově smrti se proto chopil moci představený konceptních úředníků (primicerius notariorum) Joannes, prohlášený 20.
  • Joannes ya da Ioannes, 423-425 yılları arasında Batı Roma İmparatoru III. Valentinianus'a karşı imparatorluğunu ilan etmiş olan Roma Gaspçısı.İmparator Honorius'un ölümü üzerine (27 Ağustos 423), Theodosius hanedanı'ndan geriye kalan son hükümdar II. Theodosius amcasının öldüğünü ilan etmekte hiç sakınca görmedi.
rdfs:label
  • Jean (usurpateur)
  • Giovanni Primicerio
  • Jan (cesarz rzymski)
  • Joannes
  • Joannes
  • Joannes
  • Johannes (Kaiser)
  • Johannes (keizer)
  • João (usurpador)
  • Juan (emperador)
  • Иоанн (римский император)
  • Йоан (римски император)
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Jean
is dbpedia-owl:conflict of
is dbpedia-owl:predecessor of
is dbpedia-owl:successor of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is prop-fr:prédécesseur of
is prop-fr:successeur of
is foaf:primaryTopic of