Grand-duc est un titre de noblesse équivalent à celui de prince régnant ou non sous un régime monarchique, ou parfois équivalent à celui de duc dans les pays républicains et démocratiques. Il est utilisé différemment selon les pays.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • Grand-duc est un titre de noblesse équivalent à celui de prince régnant ou non sous un régime monarchique, ou parfois équivalent à celui de duc dans les pays républicains et démocratiques. Il est utilisé différemment selon les pays.
  • Groothertog (Latijn magnus dux; Duits Großherzog; Frans grand-duc; Engels grand duke) is een vorstelijke titel die lager is dan die van koning, maar hoger dan die van (soeverein) hertog of prins. Het vrouwelijke equivalent is Groothertogin. De term is vermoedelijk ontstaan in Duitsland, alwaar men ermee naar de heersers van middeleeuwse Russische staten verwees.
  • Grão-duque (no feminino grã-duquesa) é um título de nobreza, usado sobretudo na Europa Central e Oriental, para designar certos soberanos de estados independentes ou semi-independentes de pequena dimensão (grão-ducados). Na hierarquia da nobreza, os grão-duques são considerados inferiores aos reis, mas superiores aos príncipes ou aos duques soberanos.Na Rússia, desde quando Ivan, o Terrível foi coroado tsar, em 1547, o título passou a ser dado aos filhos e netos da linhagem masculina dos tsares. As filhas e netas paternas dos imperadores russos, assim como as consortes dos grão-duques russos, eram geralmente chamadas "grã-duquesas". [carece de fontes?]Actualmente existe na Europa um único grão-ducado independente, Luxemburgo, cujo grão-duque é Henrique de Luxemburgo.== Referências ==
  • ja:爵位#爵位等級The title grand duke or great duke is used in Western Europe and particularly in Germanic countries for lesser sovereigns. Grand duke ranks in order of precedence below a king but higher than a sovereign duke. Grand duke is also the usual and established translation of grand prince in languages which do not differentiate between princes who are children of a monarch (e.g. German Prinz) and ruling princes (e.g. German Fürst). English and French also use grand duke in this way. The title grand duke as translation of grand prince and the proper title grand duke have clearly different meanings and a separate background. Compare with the article grand prince. The territory of a grand duke is referred to as a grand duchy.The feminine form of grand duke is grand duchess.Translations for grand duke include: in Latin, magnus dux; in Spanish, gran duque; in Russian, великий князь (velikiy kniaz); in German, Großherzog, Italian gran duca; in French, grand-duc; in Portuguese, grão-duque; in Finnish, suurherttua; in Polish, wielki książę; in Hungarian, nagyherceg; in Swedish, storhertig; in Dutch & Afrikaans, groothertog; in Danish, storhertug; in Lithuanian, didysis kunigaikštis; in Latvian, lielhertogs; in Czech velkovévoda or velkokníže.
  • Grandük ya da yanlış yazımıyla grand dük, (Fransızca: Grand-duc, İngilizce: Grand duke Türkçe: Büyük dük) Batı Avrupa'da, özellikle Cermen ülkelerinde taşra krallarına verilen bir unvandır. Grandükler protokolde kralın ve arşidükün altında, diğer düklerden ise yukarıda yer alırlar. Grandükler eşlerine grandüşes adı verilir. Bunun dışında Doğu Roma (Bizans) İmparatorluğu'nda devletin ikinci adamı (bugünkü başbakan) Grandük olarak adlandırılırdı.
  • 大公(たいこう、英:Prince,Grand duke)は、称号の一つ。ヨーロッパの称号のうち公と訳されるものよりさらに上の称号を訳すのに使われる。大公と訳される称号には、grand duke などいくつかある(以下、原義を示すのに便宜上原則として英語を用いる)。
  • Великий ге́рцог — титул самостоятельных государей, стоящих, по международному праву, между королями и герцогами; им присвоен титул «Королевское Высочество».Герцог Флоренции, Козимо I де Медичи, был первым правителем, которому в 1569 году был дарован этот титул папой Пием V; он долго не мог добиться признания его со стороны императора, и оно последовало лишь тогда, когда сын и преемник Козимо, Франциск, в 1575 году женился на сестре императора Максимилиана II. Титул «Королевское Высочество» был присоединён к титулу великого герцога в 1699 году и перешёл от Флоренции на Тоскану.Наполеон I создал нового великого герцога, когда даровал в 1806 году Мюрату герцогство Бергское, после чего и владетельные князья Гессен-Дармштадтский, Баденский и Вюрцбургский (прежде великий герцог Тосканский), присоединясь к Рейнскому союзу, приняли тот же титул. В 1810 году и князь-примас фон Дальберг (раньше курфюрст Майнцский) был возведён Наполеоном I в великого герцога Франкфуртского.На основании постановлений Венского конгресса, этот титул (кроме изгнанной из Тосканы ветви Габсбургско-Лотарингского дома) носили правители Бадена, Гессена, Люксембурга, Мекленбург-Шверина, Мекленбург-Стрелица, Ольденбурга и Саксен-Веймара, а также, в числе других титулов, король Прусский, как великий герцог Нижнерейнский и Познанский.После революции 1918 года в Германии единственным великим герцогством в мире остаётся Люксембург.
  • Granduca (in latino, Magnus Dux; in spagnolo, Gran Duque; in russo, Великий князь; in tedesco, Großherzog, inglese Grand Duke; in francese, Grand-duc; in portoghese, Grão-duque; in finlandese, Suurherttua; in polacco, Wielki Książę; in ungherese, nagyherceg; in svedese, Storhertig; in olandese, Groothertog; in danese, Storhertug, in lituano, Didysis Kunigaikštis), titolo sovrano (legato cioè a effettiva sovranità su un territorio) posto nella gerarchia nobiliare tra quello di duca e quello di principe. Fu concesso per la prima volta nel 1569 da Pio V al duca di Firenze Cosimo I in seguito all'annessione da parte di questi della Repubblica di Siena. Il Granducato di Toscana continuò ad esistere fino al 1859, ovvero fino all'Unità d'Italia.Benché nato in Italia, nella penisola il titolo non fu più conferito ad altri stati o famiglie.Il titolo granducale ebbe maggior successo in Europa orientale, dove erano granducati la Finlandia e la Lituania. La prima apparteneva al regno di Svezia, la seconda al regno di Polonia. In seguito alle Spartizioni della Polonia ed alle Guerre napoleoniche, entrambi i granducati pervennero all'Impero russo. I titoli scomparvero in seguito alla Rivoluzione russa.Sempre nell'Età Moderna furono istituiti i granduchi russi, che letteralmente dovrebbero essere tradotti con "gran principi", tuttavia, è ormai invalso l'uso di chiamarli "granduchi".Il titolo contraddistingueva i membri, maschi e femmine, della dinastia imperiale russa, diversi dallo zar e dalla zarina. Perciò in Russia non esistevano famiglie il cui capofamiglia avesse il titolo di granduca.Il titolo fu ripreso in età napoleonica per alcuni stati tedeschi di nuova creazione: Wurzburg, Francoforte, Berg. Inoltre furono elevati al rango granducale l'Assia-Darmstadt ed il Baden. Così come Napoleone chiamò Granducato di Varsavia la parte di Polonia cui aveva restituito almeno formalmente l'indipendenza.Il congresso di Vienna soppresse i tre granducati di Wurzburg, Francoforte e Berg. In compenso elevò al titolo di granducato altri cinque stati, cosicché nella Confederazione Germanica c'erano sette granducati: Baden, Assia-Darmstadt, Oldemburgo, Sassonia-Weimar, Meclemburgo-Schwerin e Meclemburgo-Strelitz, Lussemburgo.Per ciò che concerne la Prussia, essa ribattezzò Granducato di Posnania, per farne dimenticare il nome originario, una regione polacca, tradizionalmente chiamata in polacco Grande Polonia, di cui si era impadronita al congresso di Vienna. Titolare del granducato era perciò il re di Prussia.Nel 1870 sei granducati tedeschi furono inglobati come stati federati nell'Impero tedesco. Solo il Lussemburgo che, pur incluso nella Confederazione Germanica, era sotto sovranità olandese non venne assorbito dall'Impero Germanico; rimase un territorio olandese fino al 1895, quando divenne uno stato indipendente.Il solo granducato oggi ancora esistente nel mondo è proprio quello del Lussemburgo, a capo del quale vi è il granduca Enrico di Lussemburgo.
  • A Csillagok háborúja azonos nevű karakteréről a Nagyherceg (Csillagok háborúja) szócikkben olvashatsz.A nagyherceg (németül Großherzog, franciául grandduc, angolul grand duke, olaszul granduca) egy nemesi rang, a királynál alacsonyabb rangú, de az uralkodó hercegnél (fejedelemnél) magasabb. Ma Luxemburg az egyetlen állam, amelynek nagyhercegség az államformája.
  • ja:爵位#爵位等級대공(大公)은 황제보단 낮고, 공작을 포함한 오등작보다는 높고, 왕과는 비슷한 위치의 개념으로 인식된다. 18세기 이전에는 대공국의 군주인 경우도 있었으며, 현재의 입헌군주국 가운데 군주의 칭호가 대공인 나라는 룩셈부르크 하나뿐이다.
  • Großherzog (franz. Grand-duc, engl. Grand duke, ital. Grandúca, lat. magnus dux) ist ein Titel für Fürsten im Rang zwischen Herzog und König. Sein Land ist ein Großherzogtum.Im späten Byzantinischen Reich existierte der Titel eines Großherzogs als Megas doux in der militärischen Hierarchie.Papst Pius V. verlieh 1569 dem Herzog Cosimo I. von Florenz den Titel eines Großherzogs der Toskana, mit dem seit 1699 das Prädikat Königliche Hoheit verbunden war. Bis zum frühen 19. Jahrhundert war die Toskana das erste und einzige Großherzogtum der Welt. Nach dem Aussterben der Medici 1737 fielen Titel und Land infolge eines Beschlusses der europäischen Mächte dem bisherigen Herzog von Lothringen, Franz Stephan (dem späteren römisch-deutschen Kaiser Franz I.), zu. Als Gemahl der Habsburger-Erbin Maria Theresia wurde er zum Stammvater des Kaiserhauses Habsburg-Lothringen. Nach seinem Tode regierte von 1765 mit Unterbrechungen bis 1859 eine Sekundogenitur dieser Dynastie das Großherzogtum Toskana, bevor es 1860 im vereinigten Königreich Italien aufging.Erst Napoleon I. ermöglichte im frühen 19. Jahrhundert eine Verbreitung des Großherzogs-Titels – vor allem in seinen deutschen Einflussgebieten, in dem unter seiner Federführung errichteten Rheinbund. Zunächst war unter Berücksichtigung der Ansprüche von Caroline Bonaparte, der Schwester Napoleons, nur vorgesehen, dass der Schwager des Kaisers, Joachim Murat, seit dem 15. März 1806 Herzog von Kleve und Berg, bei der Gründung des Rheinbundes im Sommer 1806 die Würde eines Großherzogs von Kleve und Berg annehmen sollte. Doch auch der Landgraf von Hessen-Darmstadt, der Kurfürst von Baden und der Kurfürst von Würzburg bestanden sodann darauf, als souveräne Fürsten diesen Titel bei der Gründung des Rheinbundes anzunehmen. 1810 wurde für den Fürstprimas des Rheinbundes, den Regensburger Fürst-Erzbischof Karl Theodor von Dalberg, ein weiteres weltliches Großherzogtum Frankfurt geschaffen. Mit dem Sturz Napoleons gingen die Großherzogtümer Berg und Frankfurt (1813) sowie Würzburg (1814) wieder unter, die Großherzogtümer Hessen und Baden bestanden hingegen bis 1918 fort.Die Bestimmungen des Wiener Kongresses erhoben 1815 zudem weitere deutsche Fürsten zu Großherzögen – die bisherigen Herzöge von Sachsen-Weimar-Eisenach, zu Mecklenburg (Mecklenburg-Schwerin und Mecklenburg-Strelitz) und von Oldenburg (letzterer faktisch erst seit 1829). Für diese Rangerhöhungen waren enge dynastische Verbindungen zu den Hohenzollern in Preußen bzw. zu den Romanow in Russland ausschlaggebend. Sämtliche deutschen Großherzöge führten das alte toskanische Prädikat „Königliche Hoheit“. Zuweilen wird behauptet, dass die Herrscher von Hessen und von Baden als „Großherzogliche Hoheit“ firmiert hätten, doch spätestens um 1900 war auch hier das erstgenannte Prädikat üblich. Der Thronfolger eines Großherzogs trägt den Titel „Erbgroßherzog“.Ferner führten seit 1815 der Kaiser von Österreich als (nicht regierender) Großherzog von Toskana und (seit 1846) als regierender Großherzog der annektierten Stadt Krakau, der König von Preußen als Großherzog des Niederrheins und von Posen, der Kurfürst und souveräne Landgraf von Hessen-Kassel als Großherzog von Fulda zusätzliche Großherzogs-Titel.Der König der Niederlande fungierte bis 1890 in Personalunion auch als Großherzog von Luxemburg, das bis 1866 ebenfalls zum Deutschen Bund gehörte. Da in den Niederlanden 1890 eine weibliche Thronfolge eintrat, die in Luxemburg rechtlich ausgeschlossen war, erhielt das Großherzogtum mit einer anderen Linie des Hauses Nassau (seit 1964 eigentlich Bourbon-Parma) eine eigene Dynastie. Luxemburg ist seit 1918, als die Monarchien des Deutschen Reiches in der Novemberrevolution abgeschafft wurden, das einzige noch bestehende Großherzogtum der Welt.Im Englischen und Französischen wurden auch die kaiserlichen Prinzen und Prinzessinnen Russlands, die seit dem 18. Jahrhundert bis zum Sturz der Zarenherrschaft 1917 den Titel „Großfürst“ (Veliki Kniaz) bzw. „Großfürstin“ (Velikaya Kniagina) führten, etwas irreführend als „Grand Duke“ oder „Grand-duc“ bzw. als „Grand Duchess“ oder „Grande-Duchesse“ bezeichnet, selbstverständlich mit dem Prädikat einer „Kaiserlichen Hoheit“.
  • Велик херцог (на немски: Großherzog, на френски: Grand-duc, на английски: Grand duke, на италиански: Grandúca, на латински: magnus dux) е титла за князе в ранг между крал и херцог.През късната Византийска империя титлата велик херцог съществува като Велик дук (Megas doux) във военната иерархия.Папа Пий V дава през 1569 г. на херцог Козимо I от Флоренция титлата на велик херцог на Тоскана, с която от 1699 г. е свързан предикатът „Кралско Височество“. До ранния 19 век Тоскана е първото и единствено Велико херцогство на света.Наполеон I разпространява през ранния 19 век титлата велик херцог. Той дава през лятото 1806 г. титлата велик херцог на Клеве и Берг на своя зет Жоашен Мюра, съпруг на сестра му Каролина Бонапарт. В Англия и Франция кралските прицове и принцеси се наричат „Grand Duke“ или „Grand-duc“, също „Grand Duchess“ или „Grande-Duchesse“. В Русия от 18 век до свалянето на царя през 1917 г. също и императорските принцове и принцеси имат титлата велик княз или велика княгиня и се наричани „Императорско Височество“.
  • Velkovévoda je panovnická hodnost (a zřídka šlechtický titul), používaný ve slovanských, pobaltských a germánských zemích, zpravidla označující samostatného panovníka, který je z hlediska formální hierarchie nižší než král, ale vyšší než vévoda. Území ovládané velkovévodou se nazývá velkovévodství. Velkovévoda je o trochu nižší než hodnost arcivévoda.Velkovévodům (a velkovévodkyním) přísluší oslovení královská Výsost (Königliche Hoheit). Ostatním členům velkovévodského rodu pak velkovévodská Výsost (Großherzogliche Hoheit), výjimečně pak jen Výsost (Hoheit).Titul v některých jazycích: latinsky dux magnus německy Großherzog (Grossherzog) anglicky Grand Duke rusky Великий князь či Велиикий герцог francouzsky grand-duc lucembursky Groussherzog / Grand-DucTermín magnus dux se objevil již za raného středověku pro vrchní panovníky středo- a východoevropských států v období údělů (zejm. Ruska). V takových případech se však v češtině (na rozdíl od některých západoevropských jazyků) tradičně užívá označení veliký kníže. Obdobně se pro panovníky litevské a sedmihradské, stejně jako pro členy ruského imperátorského rodu, užívá v češtině titulu velkokníže, zatímco v západoevropských jazycích je překládán jako velkovévoda. Tito příslušníci ruského carského rodu, ale nebyli panujícími, nýbrž šlechtickými velkovévody (velkoknížaty) a používali oslovení císařská Výsost.Titul velkovévody ve své moderní podobě se začal užívat ve středověku v západoevropských zemích původně jako neoficiální označení mocných vévodů. Filip Dobrý Burgundský začal bez jakéhokoli právního základu v roce 1435 užívat ve své titulatuře i označení velkovévoda Západu. Zřejmě prvním oficiálním velkovévodou se stal Cosimo I. de Medici, kterému byl roku 1569 udělentitul velkovévody toskánského papežem Piem V. Svého zenitu dosáhl titul velkovévody v napoleonské a postnapoleonské Evropě, kdy se objevila velkovévodství Baden, Berg, Frankfurt, Hessen und bei Rhein, Luxembourg, Mecklenburg-Schwerin a Mecklenburg-Strelitz, Oldenburg, Sachsen-Weimar-Eisenach a Würzburg. Tyto státy však postupně zanikaly a v současnosti existuje v Evropě pouze velkovévodství lucemburské.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 52271 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 5460 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 54 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 109777408 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Grand-duc est un titre de noblesse équivalent à celui de prince régnant ou non sous un régime monarchique, ou parfois équivalent à celui de duc dans les pays républicains et démocratiques. Il est utilisé différemment selon les pays.
  • Groothertog (Latijn magnus dux; Duits Großherzog; Frans grand-duc; Engels grand duke) is een vorstelijke titel die lager is dan die van koning, maar hoger dan die van (soeverein) hertog of prins. Het vrouwelijke equivalent is Groothertogin. De term is vermoedelijk ontstaan in Duitsland, alwaar men ermee naar de heersers van middeleeuwse Russische staten verwees.
  • Grandük ya da yanlış yazımıyla grand dük, (Fransızca: Grand-duc, İngilizce: Grand duke Türkçe: Büyük dük) Batı Avrupa'da, özellikle Cermen ülkelerinde taşra krallarına verilen bir unvandır. Grandükler protokolde kralın ve arşidükün altında, diğer düklerden ise yukarıda yer alırlar. Grandükler eşlerine grandüşes adı verilir. Bunun dışında Doğu Roma (Bizans) İmparatorluğu'nda devletin ikinci adamı (bugünkü başbakan) Grandük olarak adlandırılırdı.
  • 大公(たいこう、英:Prince,Grand duke)は、称号の一つ。ヨーロッパの称号のうち公と訳されるものよりさらに上の称号を訳すのに使われる。大公と訳される称号には、grand duke などいくつかある(以下、原義を示すのに便宜上原則として英語を用いる)。
  • A Csillagok háborúja azonos nevű karakteréről a Nagyherceg (Csillagok háborúja) szócikkben olvashatsz.A nagyherceg (németül Großherzog, franciául grandduc, angolul grand duke, olaszul granduca) egy nemesi rang, a királynál alacsonyabb rangú, de az uralkodó hercegnél (fejedelemnél) magasabb. Ma Luxemburg az egyetlen állam, amelynek nagyhercegség az államformája.
  • ja:爵位#爵位等級대공(大公)은 황제보단 낮고, 공작을 포함한 오등작보다는 높고, 왕과는 비슷한 위치의 개념으로 인식된다. 18세기 이전에는 대공국의 군주인 경우도 있었으며, 현재의 입헌군주국 가운데 군주의 칭호가 대공인 나라는 룩셈부르크 하나뿐이다.
  • Granduca (in latino, Magnus Dux; in spagnolo, Gran Duque; in russo, Великий князь; in tedesco, Großherzog, inglese Grand Duke; in francese, Grand-duc; in portoghese, Grão-duque; in finlandese, Suurherttua; in polacco, Wielki Książę; in ungherese, nagyherceg; in svedese, Storhertig; in olandese, Groothertog; in danese, Storhertug, in lituano, Didysis Kunigaikštis), titolo sovrano (legato cioè a effettiva sovranità su un territorio) posto nella gerarchia nobiliare tra quello di duca e quello di principe.
  • Великий ге́рцог — титул самостоятельных государей, стоящих, по международному праву, между королями и герцогами; им присвоен титул «Королевское Высочество».Герцог Флоренции, Козимо I де Медичи, был первым правителем, которому в 1569 году был дарован этот титул папой Пием V; он долго не мог добиться признания его со стороны императора, и оно последовало лишь тогда, когда сын и преемник Козимо, Франциск, в 1575 году женился на сестре императора Максимилиана II.
  • ja:爵位#爵位等級The title grand duke or great duke is used in Western Europe and particularly in Germanic countries for lesser sovereigns. Grand duke ranks in order of precedence below a king but higher than a sovereign duke. Grand duke is also the usual and established translation of grand prince in languages which do not differentiate between princes who are children of a monarch (e.g. German Prinz) and ruling princes (e.g. German Fürst). English and French also use grand duke in this way.
  • Grão-duque (no feminino grã-duquesa) é um título de nobreza, usado sobretudo na Europa Central e Oriental, para designar certos soberanos de estados independentes ou semi-independentes de pequena dimensão (grão-ducados).
  • Velkovévoda je panovnická hodnost (a zřídka šlechtický titul), používaný ve slovanských, pobaltských a germánských zemích, zpravidla označující samostatného panovníka, který je z hlediska formální hierarchie nižší než král, ale vyšší než vévoda. Území ovládané velkovévodou se nazývá velkovévodství. Velkovévoda je o trochu nižší než hodnost arcivévoda.Velkovévodům (a velkovévodkyním) přísluší oslovení královská Výsost (Königliche Hoheit).
  • Großherzog (franz. Grand-duc, engl. Grand duke, ital. Grandúca, lat. magnus dux) ist ein Titel für Fürsten im Rang zwischen Herzog und König. Sein Land ist ein Großherzogtum.Im späten Byzantinischen Reich existierte der Titel eines Großherzogs als Megas doux in der militärischen Hierarchie.Papst Pius V. verlieh 1569 dem Herzog Cosimo I. von Florenz den Titel eines Großherzogs der Toskana, mit dem seit 1699 das Prädikat Königliche Hoheit verbunden war. Bis zum frühen 19.
  • Велик херцог (на немски: Großherzog, на френски: Grand-duc, на английски: Grand duke, на италиански: Grandúca, на латински: magnus dux) е титла за князе в ранг между крал и херцог.През късната Византийска империя титлата велик херцог съществува като Велик дук (Megas doux) във военната иерархия.Папа Пий V дава през 1569 г. на херцог Козимо I от Флоренция титлата на велик херцог на Тоскана, с която от 1699 г. е свързан предикатът „Кралско Височество“.
rdfs:label
  • Grand-duc
  • Grand duke
  • Granduca
  • Grandük
  • Groothertog
  • Großherzog
  • Grão-duque
  • Nagyherceg
  • Velkovévoda
  • Велик херцог
  • Великий герцог
  • 大公
  • 대공
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:category of
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is prop-fr:titulature of
is prop-fr:type of
is foaf:primaryTopic of