Franz Karl Achard, né le 28 avril 1753 à Berlin et mort le 20 avril 1821, est un chimiste allemand.Fils du prédicateur Max Guillaume Achard, descendant de réfugiés huguenots et de son épouse Marguerite Elisabeth Rouppert, Achard étudia la physique et la chimie à Berlin.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • Franz Karl Achard, né le 28 avril 1753 à Berlin et mort le 20 avril 1821, est un chimiste allemand.Fils du prédicateur Max Guillaume Achard, descendant de réfugiés huguenots et de son épouse Marguerite Elisabeth Rouppert, Achard étudia la physique et la chimie à Berlin. S’intéressant au raffinage du sucre à travers son beau-père, il appliqua le premier, en 1796, la découverte du sucre de betterave faite par Andreas Sigismund Marggraf en 1747, et reçut du roi de Prusse le domaine de Kunern en Silésie pour y exploiter en grand la nouvelle industrie. Admis à l’Académie de Berlin, il y devint directeur de la classe de physique.
  • Franz Carl Achard (Berlijn, 28 april 1753 – Wohlau-Cunern, 20 april 1821) was een Duitse (Pruisische) wetenschapper, chemicus, natuurkundige en bioloog. Zijn meest belangrijke uitvinding was de productie van suiker uit suikerbieten.
  • Franz Karl Achard (28 d'abril de 1753, Berlín – 20 d'abril de 1821, Kunern, Wohlau-Cunern, Silèsia) va ser un químic alemany prussià, un metge i un biòleg. El seu principal descobriment va ser el sistema econòmic de produir sucre a partir de les arrels de la remolatxas.
  • Franz Karl Achard (28 de abril de 1753, Berlín - 20 de abril de 1821, Kunern, Wohlau-Cunern) fue un químico, físico y biológo prusiano. Su principal contribución fue la producción de azúcar a partir de remolachas azucareras.
  • Franz Carl Achard – in anderer Schreibweise François Charles Achard – (* 28. April 1753 in Berlin; † 20. April 1821 in Cunern, Schlesien) war ein deutscher Naturwissenschaftler, ein Nachkomme französischer Glaubensflüchtlinge. Er entwickelte die Technik zur Herstellung von Zucker aus Zuckerrüben. Im Jahr 1802 errichtete er in Preußen die erste funktionsfähige Rübenzuckerfabrik der Welt.
  • Franz Karl Achard (Berlim, 1753 — Kumern, 1821) foi um químico alemão que, pela primeira vez, extraiu açúcar de beterraba.Escreveu o Tratado Completo Sobre o Açúcar de Beterraba Europeu.== Referências ==Nova Enciclopédia Portuguesa, Ed. Publicações Ediclube, 1996.
  • Franz Karl Achard (ur. 28 kwietnia 1753 w Berlinie, zm. 20 kwietnia 1821 w Wołowie) – chemik, fizyk i biolog, jego najważniejszym dokonaniem było odkrycie metody produkcji cukru z buraków.Był synem francuskiego pastora Maxa Guillaume Acharda i Marguerite Elisabeth (z domu Rouppert). Studiował fizykę i chemię w Berlinie. Jego ojczym zainteresował go problemem rafinacji cukru. W wieku 20 lat Achard wstąpił do „Koła Przyjaciół Nauk Przyrodniczych”, gdzie spotkał Andreasa Sigismunda Marggrafa, dyrektora wydziału fizycznego Królewskiej Akademii Nauk w Berlinie. Achard interesował się wieloma dziedzinami, w tym meteorologią, elektrycznością i ciążeniem, a także wiele publikował w językach: niemieckim i francuskim.Achard stał się ulubieńcem króla Prus, Fryderyka II, którego informował o swoich badaniach dwa razy w tygodniu. W 1776 roku Achard został członkiem Królewskiej Akademii Nauk w Berlinie, a po śmierci Marggrafa w 1782 otrzymał jego dyrektorskie stanowisko.Za dokonania Acharda, dotyczące aklimatyzacji tytoniu w Niemczech, król pruski uhonorował go dożywotnią rentą w wysokości 500 talarów.Achard zainteresował się odkryciem Marggrafa z roku 1747 (o zawartości cukru w burakach) i na tej podstawie opracował metodę uzyskiwania cukru z tej rośliny. Począwszy od 1789 roku zaczął uprawiać różne zawierające cukier rośliny w swojej posiadłości Caulsdorf pod Berlinem. Najbardziej wydajne okazały się buraki cukrowe i z tego powodu Achard skupił się na selekcji ich najlepszych odmian. Pożar zniszczył zabudowania w Caulsdorfie i dlatego swoje doświadczenia Achard kontynuował w posiadłości Französisch Buchholz.W 1801 roku, z pomocą króla Prus Fryderyka Wilhelma III, Achard uruchomił pierwszą na świecie cukrownię we wsi Konary koło Wołowa na Dolnym Śląsku. Już w następnym roku cukrownia przetworzyła 400 ton buraków, uzyskując wydajność 4%. Wkrótce powstały nowe cukrownie, które zbudowali studenci Acharda, Johann Gottlob Nathusius i Moritz Freiherr von Koppy. Później cukrownie powstały w Czechach, Augsburgu, a w 1811 roku we Francji.Angielscy handlarze cukru trzcinowego oferowali Achardowi 200 000 talarów, aby oświadczył, że produkcja cukru z buraków jest niemożliwa, ale Achard odmówił. Tani cukier z buraków szybko sprawił, że cukier przestał być zamorskim towarem luksusowym i stał się dostępny dla każdego.W 1794 roku Achard zbudował pierwszy w Niemczech telegraf optyczny, łączący podberlińską miejscowość Spandau i zamek Bellevue.Pozbawiony talentu do robienia interesów Achard w 1815 roku doprowadził swoje cukrownie do bankructwa (przyczyniło się do tego także kilka pożarów). Umarł, zapomniany i w biedzie, w Wołowie. Jego grób znajduje się na cmentarzu koło wsi Moczydlnica Dworska. Cukrownie, dzieło jego życia, jednak dalej powstawały we Francji i stamtąd idea ta powróciła do Niemiec, gdzie ponownie zaczął je budować Matthias Christian Rabbethge.
  • Franz Karl Achard (psáno též Franz Carl nebo François Charles, 28. dubna 1753 Berlín – 20. dubna 1821 Konary) byl pruský chemik, vynálezce postupu průmyslové výroby cukru z cukrové řepy, zakladatel prvního cukrovaru na rafinaci cukru z této suroviny.Achard pocházel z rodu hugenotských přistěhovalců v Berlíně, jeho otec Max Guillaume Achard byl kazatelem v Berlíně.Franz Karl Achard studoval fyziku a chemii a roku 1776 se stal členem berlínské Akademie. Tam spolupracoval s Andreasem Sigismundem Marggrafem, který roku 1747 poprvé pomocí lihu chemicky izoloval cukr z kořenů některých řep. I Achard byl činný v oboru agronomie, na vyzvání Fridricha Velikého se od roku 1780 zabýval pěstováním tabáku v Prusku a po Marggrafově smrti roku 1782 po něm převzal místo ředitele fyzikálního oddělení Akademie.Roku 1782 zakoupil statek v Kaulsdorfu u Berlína a zabýval se na něm pěstěním řepy s co největším obsahem cukru. Od roku 1784 rovněž pokračoval v Marggrafových pokusech s extrakcí cukru z řepy. Z jeho rostlin pocházejí veškeré dnešní odrůdy cukrové řepy. Poté, co byl kaulsdorfský statek zničen požárem (1786), pokračoval Achard s pokusy na statku ve vesnici Französisch-Buchholtz, kde se mu podařilo roku 1798 úspěšně vypracovat průmyslový proces získávání cukru z řepy. Král Fridrich Vilém III. podpořil jeho snahy tím, že 15. ledna 1799 vydal nařízení o pěstování cukrové řepy v Prusku a že finančně vyčerpanému Achardovi poskytl půjčku na hypoteční koupi statku v Kovarech ve Slezsku, kde byl vybudován první řepný cukrovar na světě. Ten zahájil pravidelný provoz roku 1801 a roku 1802 poskytl první výtěžky. Achard však neměl podnikatelského ducha, a jak píše jeho životopisec Sieda, byla kunarská továrna nejspíše „skrovný, špatně zařízený podnik, který nedokázal zúročit svůj investiční a provozní kapitál“.K rozmachu výroby řepného cukru přispěly především napoleonské války a Napoleonem zavedená kontinentální blokáda, která odřízla Evropu od zásob cukrové třtiny. Díky Achardovým žákům se rychle šířila: již roku 1802 vznikl první cukrovar v Čechách, od roku 1811 se šířila ve Francii, kde k jejímu rozšíření přispěl zejména arraský továrník Louis-François-Xavier Crespel-Delisse.21. března 1807 Achardův cukrovar vyhořel, s podporou státu – který za Acharda umořil i hypotéku na kunarský statek – byl však do roku 1810 obnoven a roku 1812 při něm byla zřízena cukrovarnická škola, jež však krátce před Achardovou smrtí roku 1821 zanikla. Po zrušení kontinentální blokády roku 1813 poptávka po řepném cukru nejprve poklesla, od 30. let 19. století se však pěstování cukrové řepy a řepné cukrovarnictví opět rozvinulo a na evropském kontinentě brzy řepa třtinu vytlačila; jen v Británii převládala třtina dovážená z kolonií a řepařství zde bylo zavedeno až roku 1913.Achard publikoval výsledky svých pěstitelských i průmyslových pokusů v řadě pojednání, z nichž nejvýznamnější Die europäische Zuckerfabrik aus Runkelrüben vyška roku 1809.
  • Франц Карл Ахард (нем. Franz Carl Achard; 1753—1821) — немецкий (прусский) физик, химик, биолог и технолог.
  • Franz Karl Achard (April 28, 1753 – April 20, 1821) was a German (Prussian) chemist, physicist and biologist. His principal discovery was the production of sugar from sugar beets.
  • Franz Karl Achard (Berlino, 28 aprile 1753 – Wińsko, 20 aprile 1821) è stato uno scienziato tedesco multidisciplinare.Sviluppò, fra le altre cose, un procedimento fisico-chimico per ottenere industrialmente lo zucchero dalla bieta.
dbpedia-owl:sudocId
  • 083652167
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:viafId
  • 5724344
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 716695 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 2169 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 17 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 110388875 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:sudoc
  • 83652167 (xsd:integer)
prop-fr:type
  • personne
prop-fr:viaf
  • 5724344 (xsd:integer)
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
prop-fr:worldcatid
  • lccn-n-88-606535
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Franz Karl Achard, né le 28 avril 1753 à Berlin et mort le 20 avril 1821, est un chimiste allemand.Fils du prédicateur Max Guillaume Achard, descendant de réfugiés huguenots et de son épouse Marguerite Elisabeth Rouppert, Achard étudia la physique et la chimie à Berlin.
  • Franz Carl Achard (Berlijn, 28 april 1753 – Wohlau-Cunern, 20 april 1821) was een Duitse (Pruisische) wetenschapper, chemicus, natuurkundige en bioloog. Zijn meest belangrijke uitvinding was de productie van suiker uit suikerbieten.
  • Franz Karl Achard (28 d'abril de 1753, Berlín – 20 d'abril de 1821, Kunern, Wohlau-Cunern, Silèsia) va ser un químic alemany prussià, un metge i un biòleg. El seu principal descobriment va ser el sistema econòmic de produir sucre a partir de les arrels de la remolatxas.
  • Franz Karl Achard (28 de abril de 1753, Berlín - 20 de abril de 1821, Kunern, Wohlau-Cunern) fue un químico, físico y biológo prusiano. Su principal contribución fue la producción de azúcar a partir de remolachas azucareras.
  • Franz Carl Achard – in anderer Schreibweise François Charles Achard – (* 28. April 1753 in Berlin; † 20. April 1821 in Cunern, Schlesien) war ein deutscher Naturwissenschaftler, ein Nachkomme französischer Glaubensflüchtlinge. Er entwickelte die Technik zur Herstellung von Zucker aus Zuckerrüben. Im Jahr 1802 errichtete er in Preußen die erste funktionsfähige Rübenzuckerfabrik der Welt.
  • Franz Karl Achard (Berlim, 1753 — Kumern, 1821) foi um químico alemão que, pela primeira vez, extraiu açúcar de beterraba.Escreveu o Tratado Completo Sobre o Açúcar de Beterraba Europeu.== Referências ==Nova Enciclopédia Portuguesa, Ed. Publicações Ediclube, 1996.
  • Франц Карл Ахард (нем. Franz Carl Achard; 1753—1821) — немецкий (прусский) физик, химик, биолог и технолог.
  • Franz Karl Achard (April 28, 1753 – April 20, 1821) was a German (Prussian) chemist, physicist and biologist. His principal discovery was the production of sugar from sugar beets.
  • Franz Karl Achard (Berlino, 28 aprile 1753 – Wińsko, 20 aprile 1821) è stato uno scienziato tedesco multidisciplinare.Sviluppò, fra le altre cose, un procedimento fisico-chimico per ottenere industrialmente lo zucchero dalla bieta.
  • Franz Karl Achard (ur. 28 kwietnia 1753 w Berlinie, zm. 20 kwietnia 1821 w Wołowie) – chemik, fizyk i biolog, jego najważniejszym dokonaniem było odkrycie metody produkcji cukru z buraków.Był synem francuskiego pastora Maxa Guillaume Acharda i Marguerite Elisabeth (z domu Rouppert). Studiował fizykę i chemię w Berlinie. Jego ojczym zainteresował go problemem rafinacji cukru.
  • Franz Karl Achard (psáno též Franz Carl nebo François Charles, 28. dubna 1753 Berlín – 20. dubna 1821 Konary) byl pruský chemik, vynálezce postupu průmyslové výroby cukru z cukrové řepy, zakladatel prvního cukrovaru na rafinaci cukru z této suroviny.Achard pocházel z rodu hugenotských přistěhovalců v Berlíně, jeho otec Max Guillaume Achard byl kazatelem v Berlíně.Franz Karl Achard studoval fyziku a chemii a roku 1776 se stal členem berlínské Akademie.
rdfs:label
  • Franz Karl Achard
  • Franz Carl Achard
  • Franz Carl Achard
  • Franz Karl Achard
  • Franz Karl Achard
  • Franz Karl Achard
  • Franz Karl Achard
  • Franz Karl Achard
  • Franz Karl Achard
  • Franz Karl Achard
  • Ахард, Франц Карл
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of