Le censeur (en latin censor) est un magistrat romain. Deux censeurs sont élus tous les cinq ans parmi les anciens consuls par les comices centuriates. Le pouvoir des censeurs est absolu : aucun magistrat ne peut s’opposer à leurs décisions, seul un autre censeur qui leur succède peut les annuler. Après 18 mois de mandat, ils président une grande cérémonie de purification, le lustrum, à la suite de laquelle ils abdiquent.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • Le censeur (en latin censor) est un magistrat romain. Deux censeurs sont élus tous les cinq ans parmi les anciens consuls par les comices centuriates. Le pouvoir des censeurs est absolu : aucun magistrat ne peut s’opposer à leurs décisions, seul un autre censeur qui leur succède peut les annuler. Après 18 mois de mandat, ils président une grande cérémonie de purification, le lustrum, à la suite de laquelle ils abdiquent. La censure est la seule magistrature romaine qui n’autorise pas la réélection. Les censeurs ne sont plus élus à partir de la dictature de Sylla, et leurs pouvoirs sont repris par les empereurs romains.
  • Цензор е римски магистрат избиран отначало за пет години, а по-късно - за 18 месеца. Задачата му била да определи гражданския ценз, т. е. да оцени имуществото на населението за разпределянето му по класи - с цел плащане на данъци. Другото му задължение било да прочиства Сената от недостойни членове. Имал право да забранява дадени религиозни обреди или прекомерни наслади, вредни за обществения морал или обявени за "неримски". Избирали са се по двама цензори, като всеки от тях е можел да отмени решение на колегата си. За цензор се назначавал обикновено бивш консул.
  • Це́нзор (от лат. censor, от censere — «оценивать») — должностное лицо в Древнем Риме, осуществлявшее главным образом проведение ценза. Должность учреждена в 443 году до н. э. первоначально для регулирования податей и военной службы. В 434 году до н. э. пятилетний срок службы цензора по предложению Эмилия Мамерка был сокращён до 18 месяцев, позже должность цензора стала пожизненной. Для плебеев должность стала доступна с 350 года до н. э. и тогда стали выбираться соответственно 2 цензора (кроме 131, 120, 115, 102, 92, 86 и 65 годов до н. э., когда были только плебейские цензоры). Цензоры выбирались из бывших консулов, никто не мог занимать эту должность дважды. Спектр функций цензоров при Республике включал: собственно ценз; надзор за нравами (censura morum), наказание при этом называлось не poena, a ignominia или nota. Оно заключалось, смотря по общественному положению виновного, в исключении из сената (senatu movere) или из всаднического сословия (equum adimere) или в понижении в трибе (tribu movere) либо в исключении из всех триб вообще (tribubus omnibus movere), в таком случае виновный становился эрарием (aerarius), так как это могло сочетаться с более крупным обложением податью. Цензор имел право издания эдиктов против роскоши; финансовый контроль: отдача на откуп общественных земель, государственных доходов и поземельных податей, а следовательно, и рудников, таможенных пошлин, торговли солью и т. д., а также наблюдение за всеми оплачиваемыми казною вещами и поставками, например за вооружением войск, их перевозкой и др. надзор за сооружением и содержанием общественных зданий и заведений, при котором строительство и ремонт (opera publica) цензоры поручали предлагавшим минимальную плату.Все цензорские документы назывались tabulae censorum.В 81 году до н. э. диктатор Сулла упразднил должность цензора, но уже в 70 году до н. э. цензорат был восстановлен. Цезарь около 46 года до н. э. вновь ликвидировал должность цензора — до повторного, но уже формального восстановления принцепсом (императором) Августом. После двух цензоров времён Августа, Планка и Павла, цензорские полномочия принимал на себя только сам принцепс (Август это делал трижды, формально не занимая должность цензора: в первый раз - с Марком Агриппой, во второй - единолично, в третий - с Тиберием). Затем, после длительного перерыва, цензорами в 43 году были император Клавдий и Луций Вителлий (отец будущего императора Вителлия); в 73 году — император Веспасиан вместе со своим сыном и соправителем Титом. Начиная с Домициана император получал цензорские полномочия пожизненно.
  • Sensor adalah jabatan pada masa Romawi Kuno. Tugas sensor di antaranya yaitu: melakukan sensus dan mendata penduduk serta harta kekayaan mereka, menjaga moralitas masyarakat, dan mengawasi dan mengatur pembangunan fasilitas umum. Sensor dipilih oleh Dewan Senturia dan biasanya berasal dari jajaran konsul. Seseorang hanya boleh menjabat sebagai sensor sebanyak satu kali.
  • Censor, Antik Roma'da bir memuriyettir (Magistra). Censor nüfus sayımlarından, yurttaşların morallerinden ve devlet hazinesinin denetiminden mesuldür. Censor kelimesi bugün İngilizcede hâlen kullanılan censor ve censorship kelimelerinin atasıdır.Cato en tanınmış Censorlerden birisidir.
  • Právo a povinnost zjistit počet občanů a dle majetku vyměřiti jim práva a povinnosti příslušelo v Římě nejvyššímu úředníku, tedy za doby královské teoreticky králi, za republiky konzulům. Poněvadž však konzulové byli velice zaměstnáni velitelstvím vojenským, a úkol zmíněný, který vyžadoval delší doby, každoročně vykonat nemohli, oddělena byla r. 443 př. n. l. tato funkce od úřadu konzulského a svěřena dvěma zvláštním úředníkům, kteříž nazváni byli Censoři. Možno jest, že vyloučení funkce této z úřední činnosti konzulské způsobily také motivy politické. Censura byla úřad velice důležitý a mocný a byla pokládána fakticky za korunu republikánské úřední kariéry, ačkoli v oficiální titulatuře uvádí se teprve na místě třetím. Obyčejem bylo ucházet se o censuru po odbytém konzulátě. Censoři mají tytéž odznaky jako úředníci vyšší. Jen liktoři jich neprovázejí, poněvadž s úřadem censorským nebylo spojeno imperium vojenské ani jurisdikce. Rovněž i práva úředníků vyšších jim příslušejí mimo právo svolávati do shromáždění národ a senát (ius cum populo, po případě cum plebe agendi a ius senatum consulendi). Kollegialita byla v úřadě tom velice přísně provedena, což lze vysvětliti velikou mocí tohoto úřadu a faktickou nezodpovědností. Má-li výkon censorský nabyti platnosti, jest potřebí souhlasu obou Censorů. Zemře-li jeden z Censorů aneb jinak z úřadu odejde, musí druhý též úřadu se vzdát. Volit náhradníka za odstouplého Censora nebylo dovoleno. Censoři byli voleni jako všichni úředníci vyšší v komiciích centuriátních za předsednictví konzula neb úředníka s mocí konzulskou. Úřad ten byl prvotně přístupen toliko patriciům až do r. 351 př. n. l., kdy první plebej za Censora byl zvolen, ale lustrum bylo ještě dlouhou dobu potom vykonáváno jen od patricijského Censora. Od r. 339 př. n. l. (lex Publilia) musil aspoň jeden z Censorů býti plebej. Opětné zastávání censury bylo od r. 265 př. n. l. zakázáno. Censura nebyla úřadem stálým, nýbrž periodicky se vracejícím po době jedné censovní periody (lustrum), kteráž původně zajisté byla čtyřletá (quinto quoque anno). Ale v pozdější praxi normální lhůta mezi jednotlivými lustry jest pět let. Původně asi s dokončením censu končila se také úřední činnost Censorů. Zprávy starověké (u Livia a j.) o pětiletém trvání tohoto úřadu nejsou hodnověrny, neboť odporují celé ideji republikánského zřízení a povstaly asi tím, že pětiletá platnost výkonů censorských smíšena byla omylem s úřední činností Censorů. Od r. 320 př. n. l. (lex Aemilia) stanovena byla doba úřední Censorů na 18 měsíců. Censorové nastupovali na úřad hned po svém zvoleni počátkem jara (v dubnu), lustrum spadalo obyčejně do května následujícího roku.Sulla fakticky censuru odstranil, ale r. 70 př. n. l. byla opět zavedena. Augustus spojoval s počátku odhad s úřadem konzulským dle prvotního ustanovení, ale r. 28 př. n. l. obnovil opět tento úřad a vykonal census zároveň s Agrippou. Později vyskytuje se zřídka. Poslední census konán byl r. 74 n. l. od Vespasiana a Tita. Domitian nazýval se Censor perpetuus (Censor stálý). Po té době úřad censorský mizí a funkce jeho jsou absorbovány mocí císařskou. Funkce Censorů možno rozdělit v tyto: 1. Hlavní činností Censorů byl odhad (census populi), přehlídka to veškerého občanstva dle stavův a rozdělení politického jakožto základ pro vykonávání politických práv občanův a povinnosti vzhledem k daním a službě vojenské. Censoři svolali nejprve veškeré občanstvo na pole Martovo, kdež měli své úřední místnosti, a oznámili mu ve formě ediktu zásady, jimiž se budou při odhadu říditi (formula census, lex censui censendo dicta). K censu musili se dostaviti všichni římští občané bez rozdílu stáří, stavu a rodu; osvobozeny byly jen osoby jsoucí v moci otcovské (paní a dítky), jež přihlasoval otec, dále vdovy a sirotci (orbi orbaeque), kteréž přihlasoval poručník; z poloobčanů (cives sine su. agio) pak byli censu podrobeni ti, kdož mají majetek v Římě dani podrobený. Kdo se k censu nedostavil bez vážné příčiny, propadl prvotně statkem i životem. Později byl majetek takového občana bez jeho přispění a k jeho škodě odhadnut. Odhad sám dál se podlé tribuí. Každý občan musil napřed učiniti přísežný slib, že bude vypovídati dle pravdy. Potom udal jméno své, stáří, domov, jméno otce nebo, byl-li propuštěnec, patrona, jméno tribue, do které patřil, poměry rodinné, počet let vojenských. Nejdůležitější bylo udání majetku dani podrobeného. Prvotně platila se daň (tributum) z majetku nemovitého (ale jen italského, majetek v provinciích byl z censu vyloučen); z movitého padal na váhu jen počet otrokův a množství tažného dobytka; později rozšířil se census na veškeren majetek movitý i nemovitý. Tak řečení aerarii (v. t.) musili i prvotně platiti daň z veškerého majetku. Cenu majetku v určité sumě udává občan sám, avšak definitivní rozhodnutí přísluší Censorům, jimž při výkonu tom pomocni jsou náčelníci jednotlivých tribuí (curatores tribuum) a přísežní znalci (iuratores), kteří tvoří radu Censorů. Dle výše jmění ustanovila se pak percentuální daň. Zdali dluhy při tom se odpočítaly, není jisto. Jest ovšem přirozeno, že při stanovení daně přihlíželo se také k poměrům majetkovým v době předešlého odhadu, kteréž položeny byly za základ při novém vyměření daně. K výkonům těmto pojilo se zkoumání dosavadního způsobu života každého občana. Byla-li shledána na něm nějaká nečestnost, přičinili Censoři k jeho jménu hanlivou poznámku s udáním důvodů (nota, subscriptio censoria), kteráž měla za následek rozličné tresty. Toto právo, dohlížeti na veřejnou mravopočestnost (regimen morum), dodávalo úřadu censorskému veliké moci. Tresty censorské byly: vyloučení ze senátu (senatu movere) vyloučení ze stavu rytířského (equum adimere) vyloučení z tribue vůbec (tribu movere) vřadění mezi aerarii. Později, když místo daně pouze pozemkové nastoupila daň z veškerého majetku u všech občanů, záležel trest v tom, že občan byl přesazen z váženější tribue venkovské do některé ze čtyř tribuí městských, kteréž platily za nižší. Potom ovšem ona protiva mezi příslušníky tribuí (tribules) a aerarii mizí. K této funkci Censorů pojila se 2. Přehlídka jezdců (recognitio equitum). Přehlídka jezdců konala se na foru. Všichni jezdci, mající státní koně, ubírají se, každý vedouce svého koně, před Censory, jak dle seznamu jsou vyvoláváni. Ty, kteří léta služebná si odbyli a dále sloužiti nechtí, sprošťují Censoři služby. Při ostatních, shledají-li život jezdce bezúhonným a koně jeho v pořádku, ponechávají jej dále mezi jezdci. V případě opačném vyloučí jej ze seznamu jezdcův a místa uprázdněná obsadí členy novými. Od Augusta počínajíc spojena byla přehlídka jezdců se slavnostním průvodem (pompa), kterýž každoročně 15. července byl konán. Za doby císařské přešlo právo nově obsazovati uprázdněná místa na císaře, kterýž pro zkoumání příslušné qualifikace ustanovil zvláštního úředníka hodnosti rytířské (a censibus equitum Romanorum). Na seznamech censem zjednaných zakládají se ještě seznamy pro jiné výkony potřebné a sice: a) listiny o vybírání daní, b) listiny odvodní.3. Volba senátu (lectio senatus), vlastně revise dosavadních jeho členů. Funkce tato, kterouž Censoři obyčejně nejprve vykonali, připadla jim teprve zákonem Oviniovým (lex Ovinia) okolo r. 312 př. n. l. Za základ vzat byl seznam předešlý, ku kterémuž připojena byla jména těch, kteří od poslední volby na základě zastávání úřadu hlasovací právo v senátě obdrželi. Nehodné členy vyloučí Censoři ze seznamu toho a místa uprázdněná nově obsadí. Nový seznam předčítá se národu a nabývá hned platnosti. Co se týká doby císařské, viz Adlectio. 4. Se sčítáním a přehledem občanstva a jeho poplatní síly souvisela ještě jiná činnost Censorů, totiž spořádání příjmů státních a vydání. Příjmy státní (vectigalia), hlavně výnos státních pozemků (ager publicus), byly pronajímány od Censorů nájemcům, řečeným publicani. (Viz Aerarium.) Vydání státní (ultro tributa), mezi kteréž pojaty jsou hlavně výdaje na nové stavby, na udržování staveb starých, na př. chrámů, silnic, vodovodův a j., pronajímají [Censor]-ři také podnikatelům a sice těm, kteří je převezmou za sumu nejmenší. Spory při nájmech těchto vzniklé rozsuzují [Censor]-ři buď sami nebo pomocí porotců. Za doby císařské připadla tato čásť pravomoci censorské tak řečeným curatores operum publicorum, aquarum, viarum, alvei Tiberis. Celý akt činnosti censorní zakončen byl slavnostní obětí smírnou a očistnou (lustrum), kterouž přináší Martovi jeden z Censorů za národ na pole Martovo svolaný a dle centurií seřaděný. Bez tohoto náboženského obřadu neměl, jak se zdá, census právní platnosti. V širším významu značí lustrum dobu, kteráž od jedné takové oběti k druhé uplynula. t. j. pětiletí. Na znamení ukončeného lustra zarazí hřeb do stěny chrámu (od II. stol. př. n. l. do chrámu) Marta Mstitele. Listiny nové uložily se ve státní pokladně. Census, který původně omezen byl na město Řím, stal se municipálním zákonem Caesarovým r. 45 př. n. l. institucí italskou. Zákonem tím bylo ustanoveno, aby ve všech municipiích italských současně s censem v Římě odhad byl předsevzat dle stejných zásad, v 60 dnech aby byl dokončen a listiny veškeré zaslány do Říma 60 dní před dokončením censu v Římě. Tento census municipální udržel se déle než census veškerého občanstva v Římě. Co se provincií týká, příslušelo právo vykonávati odhad za doby císařské císaři, kterýž ustanovuje k tomu účelu zvláštní odhadní kommissaře. Někdy svěřena byla funkce ta také členům císařského domu na př. Germanikovi v Gallii.
  • El Censor era uno de los magistrados colegiados de la antigua República romana, tratándose de una magistratura colegiada formada por dos censores, que eran elegidos cada cinco años por los comitia centuriata presididos por uno de los cónsules. El cargo, denominado censura, era responsable de la realización del censo, la supervisión de la moralidad pública, y de ciertos aspectos de las finanzas públicas.
  • ケンソル (Cēnsor)は、古代ローマの高位の政務官職のひとつ。日本語では「センソール」と表記されることもある。その任務は「ケンスス」と呼ぶ調査(Census センサス、国勢調査)の実施とローマの風俗の引き締めであった。日本語では監察官と訳される。他の政務官職が毎年選出されるのに対し、ケンソルは5年に1度、1年半の任期で選出される。定員は2名。ケンソルはケンススを実施しローマ市民権保持者の数を確定し、同時に元老院議員、エクィテス(騎士)の名簿を改訂する。この際不品行等を理由として既存の元老院議員やエクィテスからその地位を奪うこともできる。このような権限からローマの政務官の中でも高い地位を与えられており、最高位であるコンスル(執政官)より下位の政務官職ながらもケンソルには通常コンスル経験者が就任した。帝政期に入るとケンススの実施や風俗の監視といった任務は元首の仕事となった。幕末、万延元年遣米使節で小栗忠順は目付として赴いたが、「目付とはスパイのことだ。日本(徳川幕府)はスパイを使節として同行させているのか。」という嫌疑を受けた。その際に「目付とはCensorである」と主張して切り抜けたという。
  • El censor (en llatí, censor) a l'antiga Roma era un magistrat encarregat dels pressupostos i els impostos (i de la moral pública). El càrrec apareix el 435 aC per ajudar als cònsols a fer els cens de ciutadans i béns (census). Cada quatre anys corresponia als cònsols fixar els pressupostos, fer les llistes dels ciutadans i la distribució dels Impostos. L'any 435 aC (319 de Roma) el Comicis Centuriats, a proposta de la noblesa patrícia del seu si, varen elegir uns nous magistrats per aquestes funcions, anomenats censors, que exercien el seu càrrec per un màxim de divuit mesos. Hi havia dos censors, un patrici i un plebeuLa Censura es va convertir aviat en una magistratura apetible. A les seves funcions pressupostàries, de llistes i distribució d'impostos es va agregar (Lex Ovinia) el dret de proveir les places vacants al senat i dins l'orde eqüestre, o revocar els senadors existents (essent necessaris per a qualsevol d'aquests actes l'acord dels dos censors). Com la modificació de la composició del Senat s'establia cada cinc anys, amb motiu del cens, la durada mínima del càrrec era d'un lustre. La llei també va imposar funcions de control de la moral pública (dels càrrecs públics), control de comptes, verificacions, etc.Els censors també dirigien els treballs finançats per l'estat. El 310-309 aC, el censor Appius Claudius va construir un aqueducte i una via (la via Àpia). També distribuïen la terra confiscada (ager publicus).Des del 190 aC es va establir que el censor devia haver passat abans per les magistratures inferiors, i que entre cada magistratura havia d'existir un termini prefixat d'inacció, el que va fer difícil l'accés al càrrec per a ningú que no procedís de l'aristocràcia, al tenir les magistratures una tradició familiar hereditària. Els censors distribuïen els càrrecs en funció de la riquesa. Així els censors es van convertir en instrument del Senat i de l'aristocràcia. Amb el poder al senat, en la censura i en l'orde eqüestre, l'aristocràcia controlava tots els ressorts del poder.Sul·la va abolir el càrrec el 81 aC que fou restaurat per Pompeu i Crassus el 70 aC. Cèsar el va tornar a abolir però August el va restaurar, si bé l'emperador seria des llavors un dels dos censors, i l'altre era generalment un familiar seu. Les funcions, degut a que l'imperi era molt gran, ja no eren les mateixes, però seguien fent el cens periòdicament (província per província) La magistratura fou abolida per Domicià.
  • Cenzor (censor – l.mn. censores) – urzędnik w republikańskim Rzymie.
  • Il censore era, nell'antica Roma, chi esercitava la censura, la magistratura istituita nel 443 a.C. e operante fino al 350 d.C.. Caduta in disuso nel tardo periodo repubblicano, venne ripristinata da Augusto.
  • 감찰관(라틴어: censor, 켄소르)은 고대 로마의 직위로 인구 조사(census), 공중 도덕 감찰, 정부 재정 감독 등을 담당했다.
  • Censor (Latijn = beoordelaar, schatter), was in de Romeinse Republiek de naam van een ambtenaar die om de vijf jaar werd verkozen om de census (volkstelling) te houden.Ook hielden de censoren toezicht op het gedrag van de burgers.
  • A censorok magas rangú tisztségviselők (magistratusok) voltak az ókori Rómában. Hivataluk, a censura idején fő feladatuk a census – a római lakosság és vagyona összeírása – végrehajtása volt.
  • Als Censur (lateinisch censura von censere = „begutachten, schätzen“) wird das Amt oder die Amtstätigkeit des Censors bezeichnet. Der Censor war hoher Beamter der römischen Republik. Zu seinen Aufgaben gehörte die Durchführung der Volks- und Vermögensschätzungen (census), die Besetzung des Senats (lectio senatus) und die Aufsicht über die Sitten der Römer (regimen morum).
  • Censor (do latim censore) era um cargo político de Roma Antiga, o mais alto que se podia alcançar no âmbito do cursus honorum. Os censores, eleitos em número de dois pela assembleia das centúrias eram invariavelmente antigos cônsules. A função dos censores incluíam o recenseamento dos cidadãos, com base em sua riqueza, a elaboração do álbum senatorial, orientação da construção pública e fiscalização da conduta moral dos cidadãos.
  • The censor was an officer in ancient Rome who was responsible for maintaining the census, supervising public morality, and overseeing certain aspects of the government's finances.The censors' regulation of public morality is the origin of the modern meaning of the words "censor" and "censorship."
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 48338 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 8284 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 60 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 109706196 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
prop-fr:année
  • 1988 (xsd:integer)
  • 2000 (xsd:integer)
  • 2001 (xsd:integer)
  • 2010 (xsd:integer)
prop-fr:annéePremièreÉdition
  • 1999 (xsd:integer)
prop-fr:collection
  • Nouvelle Clio, l'histoire et ses problèmes
prop-fr:isbn
  • 2 (xsd:integer)
  • 9782130448822 (xsd:double)
prop-fr:lienAuteur
  • John Scheid
  • Claude Nicolet
  • François Jacques
prop-fr:nom
  • Jacques
  • Scheid
  • Deniaux
  • Nicolet
prop-fr:pages
  • 500 (xsd:integer)
prop-fr:pagesTotales
  • 480 (xsd:integer)
prop-fr:prénom
  • Claude
  • François
  • John
  • Élisabeth
prop-fr:titre
  • Rome et l'intégration de l'Empire . Tome 1
  • Censeurs et publicains, économie et fiscalité dans la Rome antique
  • Rome, de la Cité-État à l'Empire, Institutions et vie politique
  • L'inventaire du monde
prop-fr:wikiPageUsesTemplate
prop-fr:éditeur
  • Fayard
  • Hachette
  • PUF
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Le censeur (en latin censor) est un magistrat romain. Deux censeurs sont élus tous les cinq ans parmi les anciens consuls par les comices centuriates. Le pouvoir des censeurs est absolu : aucun magistrat ne peut s’opposer à leurs décisions, seul un autre censeur qui leur succède peut les annuler. Après 18 mois de mandat, ils président une grande cérémonie de purification, le lustrum, à la suite de laquelle ils abdiquent.
  • Sensor adalah jabatan pada masa Romawi Kuno. Tugas sensor di antaranya yaitu: melakukan sensus dan mendata penduduk serta harta kekayaan mereka, menjaga moralitas masyarakat, dan mengawasi dan mengatur pembangunan fasilitas umum. Sensor dipilih oleh Dewan Senturia dan biasanya berasal dari jajaran konsul. Seseorang hanya boleh menjabat sebagai sensor sebanyak satu kali.
  • Censor, Antik Roma'da bir memuriyettir (Magistra). Censor nüfus sayımlarından, yurttaşların morallerinden ve devlet hazinesinin denetiminden mesuldür. Censor kelimesi bugün İngilizcede hâlen kullanılan censor ve censorship kelimelerinin atasıdır.Cato en tanınmış Censorlerden birisidir.
  • El Censor era uno de los magistrados colegiados de la antigua República romana, tratándose de una magistratura colegiada formada por dos censores, que eran elegidos cada cinco años por los comitia centuriata presididos por uno de los cónsules. El cargo, denominado censura, era responsable de la realización del censo, la supervisión de la moralidad pública, y de ciertos aspectos de las finanzas públicas.
  • ケンソル (Cēnsor)は、古代ローマの高位の政務官職のひとつ。日本語では「センソール」と表記されることもある。その任務は「ケンスス」と呼ぶ調査(Census センサス、国勢調査)の実施とローマの風俗の引き締めであった。日本語では監察官と訳される。他の政務官職が毎年選出されるのに対し、ケンソルは5年に1度、1年半の任期で選出される。定員は2名。ケンソルはケンススを実施しローマ市民権保持者の数を確定し、同時に元老院議員、エクィテス(騎士)の名簿を改訂する。この際不品行等を理由として既存の元老院議員やエクィテスからその地位を奪うこともできる。このような権限からローマの政務官の中でも高い地位を与えられており、最高位であるコンスル(執政官)より下位の政務官職ながらもケンソルには通常コンスル経験者が就任した。帝政期に入るとケンススの実施や風俗の監視といった任務は元首の仕事となった。幕末、万延元年遣米使節で小栗忠順は目付として赴いたが、「目付とはスパイのことだ。日本(徳川幕府)はスパイを使節として同行させているのか。」という嫌疑を受けた。その際に「目付とはCensorである」と主張して切り抜けたという。
  • Cenzor (censor – l.mn. censores) – urzędnik w republikańskim Rzymie.
  • Il censore era, nell'antica Roma, chi esercitava la censura, la magistratura istituita nel 443 a.C. e operante fino al 350 d.C.. Caduta in disuso nel tardo periodo repubblicano, venne ripristinata da Augusto.
  • 감찰관(라틴어: censor, 켄소르)은 고대 로마의 직위로 인구 조사(census), 공중 도덕 감찰, 정부 재정 감독 등을 담당했다.
  • Censor (Latijn = beoordelaar, schatter), was in de Romeinse Republiek de naam van een ambtenaar die om de vijf jaar werd verkozen om de census (volkstelling) te houden.Ook hielden de censoren toezicht op het gedrag van de burgers.
  • A censorok magas rangú tisztségviselők (magistratusok) voltak az ókori Rómában. Hivataluk, a censura idején fő feladatuk a census – a római lakosság és vagyona összeírása – végrehajtása volt.
  • Als Censur (lateinisch censura von censere = „begutachten, schätzen“) wird das Amt oder die Amtstätigkeit des Censors bezeichnet. Der Censor war hoher Beamter der römischen Republik. Zu seinen Aufgaben gehörte die Durchführung der Volks- und Vermögensschätzungen (census), die Besetzung des Senats (lectio senatus) und die Aufsicht über die Sitten der Römer (regimen morum).
  • Censor (do latim censore) era um cargo político de Roma Antiga, o mais alto que se podia alcançar no âmbito do cursus honorum. Os censores, eleitos em número de dois pela assembleia das centúrias eram invariavelmente antigos cônsules. A função dos censores incluíam o recenseamento dos cidadãos, com base em sua riqueza, a elaboração do álbum senatorial, orientação da construção pública e fiscalização da conduta moral dos cidadãos.
  • The censor was an officer in ancient Rome who was responsible for maintaining the census, supervising public morality, and overseeing certain aspects of the government's finances.The censors' regulation of public morality is the origin of the modern meaning of the words "censor" and "censorship."
  • Právo a povinnost zjistit počet občanů a dle majetku vyměřiti jim práva a povinnosti příslušelo v Římě nejvyššímu úředníku, tedy za doby královské teoreticky králi, za republiky konzulům. Poněvadž však konzulové byli velice zaměstnáni velitelstvím vojenským, a úkol zmíněný, který vyžadoval delší doby, každoročně vykonat nemohli, oddělena byla r. 443 př. n. l. tato funkce od úřadu konzulského a svěřena dvěma zvláštním úředníkům, kteříž nazváni byli Censoři.
  • Це́нзор (от лат. censor, от censere — «оценивать») — должностное лицо в Древнем Риме, осуществлявшее главным образом проведение ценза. Должность учреждена в 443 году до н. э. первоначально для регулирования податей и военной службы. В 434 году до н. э. пятилетний срок службы цензора по предложению Эмилия Мамерка был сокращён до 18 месяцев, позже должность цензора стала пожизненной. Для плебеев должность стала доступна с 350 года до н. э.
  • El censor (en llatí, censor) a l'antiga Roma era un magistrat encarregat dels pressupostos i els impostos (i de la moral pública). El càrrec apareix el 435 aC per ajudar als cònsols a fer els cens de ciutadans i béns (census). Cada quatre anys corresponia als cònsols fixar els pressupostos, fer les llistes dels ciutadans i la distribució dels Impostos.
  • Цензор е римски магистрат избиран отначало за пет години, а по-късно - за 18 месеца. Задачата му била да определи гражданския ценз, т. е. да оцени имуществото на населението за разпределянето му по класи - с цел плащане на данъци. Другото му задължение било да прочиства Сената от недостойни членове. Имал право да забранява дадени религиозни обреди или прекомерни наслади, вредни за обществения морал или обявени за "неримски".
rdfs:label
  • Censeur
  • Censor
  • Censor
  • Censor (Rome)
  • Censor romano
  • Censor romano
  • Censor romà
  • Censore
  • Censur
  • Cenzor (starożytny Rzym)
  • Roman censor
  • Sensor (Romawi Kuno)
  • Římský cenzor
  • Цензор
  • Цензор (Древний Рим)
  • ケンソル
  • 감찰관
owl:sameAs
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:otherFunction of
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is prop-fr:type of
is foaf:primaryTopic of